Jiří Kopecký
Divadelní ředitel mezi společenskými ideály a vlastní kariérou
119–130, resumé s. 129–130
Ředitel olomouckého divadla padesátých let 19. století Friedrich Blum a František Adolf Šubert, stojící v letech 1883–1900 v čele Národního divadla, byli typy „divadelních vojevůdců“. Chod svých institucí propojovali s politickým životem. Divadlo v jejich pojetí plnilo podobné funkce jako škola nebo kostel a tento osvícenský přístup kryl neprůhledné financování i kvalitativní výkyvy repertoáru. V době, kdy Blum a Šubert zasahovali jako schopní organizátoři, žurnalisté a řečníci do společenského dění, slevovala umělecká kritika ze své obhajitelné argumentace. Jakmile zmizel ochranný štít kulturní „nepostradatelnosti“ obou osobností, začaly se vynořovat vzpomínky, články či korespondence, které z morálních pozic odsoudily Blumovy i Šubertovy pracovní postupy – paralelní a nedůsledné vedení více divadel, přílišnou blízkost privátního a profesního života, nízký vkus v případě Bluma a v případě Šuberta využívání slávy Bedřicha Smetany, necitlivý přístup k mimořádným talentům a nedostatečnou kvalitu velmi rychle se střídajících představení.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
