• Aktuality
• Sborník
• Odkazy
• O nás
• Kontakt

Věra Brožová

Robinson v Čechách. K českým adaptacím Defoova Robinsona v 19. století

Příspěvek se na příkladu románu Daniela Defoa Robinson Crusoe pokouší doložit, jakým způsobem česká literární produkce pro děti v 19. století ve jménu výchovných a vzdělávacích intencí doby přepracovávala text klasického světového literárního dědictví. Ze zkoumání vylučuje volné „robinsonády“ na Defoův námět s hrdiny různých národností a obojího pohlaví, jež po celé Evropě (i v Čechách) ještě v první polovině 19. století navazovaly na populární lidovou četbu. Pro Čechy je symptomatické, že první úplné a věrné české překlady Robinsona Crusoa vznikly až roku 1920 (1. díl, Albert Vyskočil) a 1933 (2. díl, Timotheus Vodička). Od roku 1797 až do této doby byly však vydány desítky adaptací věnovaných dětem a mládeži, jejichž autory byli zvl. učitelé a vychovatelé. Jejich úkolem bylo transformovat veškeré základní motivy příběhu, zvláště exotické či prvoplánově dobrodružné, do poloh místních, všeobecně známých, přístupných a sloužících buď k následování nebo k výstraze. Exotické motivy Robinsonova příběhu byly hojně využívány jako zdroj poučení o vzdálených reáliích spojených s domácím hospodářstvím. Apelativizace jména a jeho v Čechách ustálené konotace (převýchova neposlušného svévolného hocha v nedobrovolné exotické klauzuře) již od poloviny 19. století využívaly i výchovné stručné verze textu. O prioritě výchovné funkce českých Robinsonů a jejích časových proměnách svědčí mj. též dialogické a pro dětské dramatické předčítání určené původní pokračování Robinsonových příběhů Josefa Aloise Franzy (1827), původní Český Robinson Crusoe tematizující opuštění vlasti (učitel František Josef Andrlík, 1886) i skutečnost, že první pokus o umělecký překlad Defoova textu (A. M. Lounský – Jaroslav Svákovský, 1894) proslovansky vylepšoval Defoovy kritické pasáže týkající se ruských poměrů.