Jiří Štaif

Rakouský státní bankrot 1811 a jeho ohlas v Čechách aneb peníze a kolektivní paměť

s. 41–57, resumé s. 56 (English), 57 (Deutsch)

Studie se skládá ze čtyř částí: 1. Rozvrácené státní finance, 2. Státní bankrot jako „přírodní“ katastrofa, 3. Státní bankrot v historické paměti, 4. Peníze a konzumní nejistoty. Důraz je položen na ty z životních jistot, které jsou v moderní době poměřovány penězi. Proto se autor zabývá nejdříve rolí peněz v tradicionální a posléze moderní mentalitě, tj. především otázkou míry společenské důvěry v jejich kupní sílu mezi léty 1811 a 1918. Lidé, resp. od roku 1861 občané, od moderního státu totiž stále více očekávali garanci, že za své peníze dostanou příslušnou protihodnotu. K velké krizi této důvěry došlo v české národní společnosti za první světové války, kdy se ukázalo, že rakousko-uherský stát není schopen řešit nahromaděné sociální problémy na takové úrovni, která by mohla být širokými společenskými vrstvami považována za přijatelnou. V jejich historické paměti přetrvávaly vzpomínky na státní bankrot z roku 1811 proto, že v moderní době zřejmě poprvé tak drasticky zproblematizoval důvěru v rakouský stát. K podobným delegitimizačním otřesům pak dochází i ve dvacátém a jednadvacátém století.

 

Key words: státní bankrot 1811 – Čechy – životní jistoty – historická paměť

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist
Partneři projektu:
Plzeňská filharmonie
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni

Organizátoři konferencí:
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro dějiny umění UK Praha
https://www.high-endrolex.com/6