Hana Svatošová

Počátky městské sociální výstavby na příkladu Vídně a Prahy

s. 204–218, resumé s. 219–221

Masa obyvatelstva přicházející do měst za prací v 19. století byla nucena hledat přístřeší na trhu s byty a stala se závislou na spekulativní výstavbě nájemních domů. Přeplněné byty spolu s naprosto nedostatečnými hygienickými podmínkami měly devastující vliv na život a zdraví nájemníků. Tento problém se týkal především Vídně. Technicko-architektonická a hygienicko-zdravotnická inteligence a později také státní a komunální orgány hledaly způsoby, jak situaci změnit. Obce v Rakousku-Uhersku se dlouho domnívaly, že jejich kompetencí je pouze tradiční péče o chudé a nikoli budování cenově i hygienicky přijatelných sociálních bytů. K odstranění bytové nouze přijal stát řadu zákonných opatření. Na podporu bytové reformy vznikla r. 1907 Zentralstelle für Wohnungsreform in Österreich, která měl řadu zemských poboček. Praha a Vídeň se lišily v řadě ohledů: velikostí a pozemkovým potenciálem území, hloubkou sociálního problému, rozsahem nekvalitní výstavby, politickostranickým složením zastupitelstva. Ve  Vídni se vládnoucí křesťanští sociálové dlouho bránili změnám stavebního řádu, který měl přispět ke zkvalitnění domovní výstavby. Teprve hospodářská krize 1909−1911 přiměla vídeňskou městskou správu přijmout nové zásady pozemkové politiky a novou koncepci bytové politiky, která však vycházela vstříc zájmům jejích voličů. Před 1. světovou válkou postavila nouzové obydlí pro rodiny s dětmi. Také pražští obecní zastupitelé upřednostňovali zájmy vlastních středostavovských voličů a pro podporu sociální výstavby takřka nic neudělali. Při zastupitelstvu vyvíjela aktivitu respektovaná sociálně-humanitní komise. Těsně před 1. světovou válkou bylo rozhodnuto o stavbě dvou domů pro malé živnostníky v centru města. Souběžně Praha založila Kuratorium pro zlepšování bytových poměrů v Praze a okolí, do něhož vstoupila s kapitálem 200 000 korun. Úkolem kuratoria bylo postavit svobodárnu v Libni pro 500 osob. V kontrastu k Vídni i Praze město Budapešť postavilo 6500 dělnických bytů. V důsledku poválečných společenskopolitických změn se posunulo politické složení městských správ doleva. Vídeň i Praha zahájily komunální sociální výstavbu, i když v různém rozsahu.

 

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist
Partneři projektu:
Plzeňská filharmonie
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni

Organizátoři konferencí:
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro dějiny umění UK Praha
https://www.high-endrolex.com/6