Ivana Čornejová
Krkonošské fikce Ludmily Grossmannové-Brodské. Na okraj Krakonošova národnostního pojetí
Krakonoš je oblíbenou postavou pohádek a pověstí v německé, české i polské literatuře. Mezi nejznámějšími soubory českých pohádek z počátku 20. století vyniká dílo Ludmily Grossmannové-Brodské, která upravila a převyprávěla ty nejznámější staré příběhy o pánovi krkonošských hor. Její práce se potom stala vzorem pro četné následovníky. Horský duch zdomácněl v česky psané literatuře až v průběhu 19. století, jeho původ je německý. Čeští autoři se jej snažili českému čtenáři přiblížit různými způsoby, především musel získat české jméno. A tak se z německého Rübezahla stal Krakonoš, zatímco Kollárův Řepočet nebo Tylův Zlatohlav se neujali. Ludmila Grossmannová-Brodská počeštění příběhů dovedla do krajnosti, v jejím pojetí má většina postav jen ryze česká jména, i když žijí v německých oblastech hor. Autorka vytvářela fikci nejen o obyvatelích nejvyšších českých hor, ale i o zdejší krajině, o čemž svědčí její poněkud zmatené topografické údaje.
Krakonoš – literární fikce – národnostní rozdíly
design by Bedřich Vémola
