Roman Prahl – Pavla Machalíková
Od restaurování k padělání, od paděání k inspirované tvorbě. František Horčička
Malíř František Horčička, předpokládaný spoluautor obou nejslavnějších z tzv. staročeských rukopisů, zasluhuje být chápán v dobovém kontextu restaurování uměleckých děl, jehož standardy se postupně měnily. Zpočátku Horčičkovy kariéry bylo pole otevřené dalekosáhlým spekulacím i manipulacím, zatímco na jejím konci požadavek autenticity artefaktů už rostl. O tom, že u Horčičky nešlo vždy jen o mystifikaci, svědčí fakt, že i ve druhé polovině svého života byl zřejmě přesvědčen o jednom ze svých konstruktů. Jeho dílem patrně byla i vůbec první soustavná, ručně malovaná výzdoba vydání Rukopisu královédvorského z roku 1843, které příspěvek věnuje bližší pozornost. Zabývá se i překážkami, na něž vizuální ztvárnění látek staročeských rukopisů naráželo. Pochybnosti o autentičnosti rukopisů nebyly pro vizuální ztvárnění jejich látek tak závažné, jako jiné dobové okolnosti, a zejména protichůdné požadavky na způsob ztvárnění národní minulosti.
design by Bedřich Vémola
