Peter Deutschmann
Mystifikace z prvního až n-tého stupně
Historie recepce RKZ je v tomto příspěvku pojata jako příběh úspěchu komunikace a je popsána pomocí Luhmannova teoretického souboru systémové teorie. Abstrakce s tím spojená zdůrazňuje roli recipientů, neboť pouze na základě jejich „pochopení“ může komunikace vůbec proběhnout a udržet se. Okolnost, že RKZ jsou mystifikacemi, vzbudila dlouhotrvající zájem o toto téma a dala tak vzniknout komunikačnímu/sociálnímu systému, jenž se okolo tématu RKZ konstituoval. Rozlišení mezi psychickým a sociálním systémem umožňuje de-ontologizaci otázky pravosti RKZ, místo ní lze rozlišit prostřednictvím různých pojetí „psychických“ systémů odesílatele a příjemce čtyři typy v rozmezí mezi historiografií a fikcí. Analýza diskuze o Rukopisech poukazuje na vzrůstající fikcionalizaci pozorování. Rozdělení na fikci a non-fikci nahrazuje jiné diference v pozorování (například dlouho dominující rozdělení na autentické/zfalšované), což – jako v případě románu Miloše Urbana Poslední tečka za rukopisy – umožňuje vznik nových pozorování k Rukopisům.
klíčová: systémová teorie – fikce – pozorování
design by Bedřich Vémola
