Jiří Rak
Mystifikace v české kultuře 19. století
Příspěvek mapuje funkce mystifikací v rodící se české národní ideologii v první polovině 19. století. Jejich smyslem bylo jednak zaplnit prázdná místa v národních dějinách a kultuře, jednak vytvořit fiktivní obraz světa odpovídající vlasteneckým představám. Proto vznikly rukopisné padělky (Rukopisy královédvorský a zelenohorský), jejichž cílem bylo přinést „důkaz“ o dávném slovanském osídlení země a jeho civilizační a kulturní vyspělosti. Některé zmínky v dobových pramenech naznačují, že alespoň část vlastenecké veřejnosti tušila, že se jedná o mystifikaci podobnou tvorbě „ohlasů“ lidové poezie české i slovanské. Dalším problémem byla neúplná sociální skladba formujícího se moderního českého národa. Proto byly vymýšleny české básnířky a vlastenecky aktivní aristokraté. Mystifikační charakter měl také tehdejší obraz venkovského prostředí. Z něho se vytratila tvrdá zemědělská práce a venkov se změnil v jakýsi skanzen plný malebných krojů a líbezných českých písní. Do očí bijící rozpor mezi realitou a vlasteneckou fikcí byl řešen rozlišením mezi „lůzou“ a „lidem“. Skutečná lidová slovesnost obsahující často erotismy a vulgarismy byla tak označena za sprosté popěvky chátry a hrdé označení lidová píseň nesla díla patřičně upravená vlasteneckými básníky. Mystifikací svého druhu byl i historický román, který se vydával za věrné zobrazení minulosti.
klíčová slova: mystifikace – národní obrození – česká literatura
design by Bedřich Vémola
