Plzeňské sympozia

Jaroslav Douša

Střelba do dětí v Plzni roku 1918 – nepotrestaný zločin

89–93, resumé s. 93
V Plzni, kde byla v provozu největší zbrojovka habsburské monarchie, docházelo v různých obdobích první světové války k hladovým bouřím, protože zde panoval kritický nedostatek základních potravin. Situace se stala neúnosnou v polovině června 1918, kdy vrcholily obtíže i se zásobováním chlebem. Výdej chleba byl zastaven 19. června. O dva dny později krize kulminovala, hladoví demonstranti pak údajně ohrožovali auto s chlebem. Než mohly zakročit přítomná policie a četnictvo, přiběhla k místu incidentu četa 69. pěšího pluku a zahájila bez varování střelbu. Zahynulo pět dětí a jeden mladík, další řada lidí byla zraněna. Ve zděšené Plzni vypukla 22. června generální stávka na protest proti zvůli armády. O den později se konal pohřeb zastřelených dětí, který se změnil v dosud nevídanou demonstraci proti monarchii. Některé podrobnosti tragédie jsou zřejmé například z interpelace plzeňských poslanců v parlamentu (16. 7. 1918). Po pohřbu dětí protestovala značná část veřejnosti také proti katolické církvi, která obětem neposkytla církevní obřady. Vše se ale rychle vysvětlilo – tyto obřady si nepřáli rodiče dětí. Viník tragédie, poručík O. Wirfl, nebyl za povel k palbě nikdy souzen, a to ani po převratu v roce 1918. Ještě v červenci 1918 jej nadřízení poslali na frontu, aby oddálili a znemožnili soudní řízení. Civilní úřady konstatovaly, že si „zásah“ armády 21. června 1918 nevyžádaly.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist