Přihlášky na sympozium

1. 2. 2012

Milí kolegové,

přihlášky k účasti na konferenci Člověk a stroj spolu s žádostí o rezervaci ubytování v hotelu Slovan posílejte, prosíme, do 10. února 2012 prostřednictvím formuláře v sekci Kontakt nebo na adresu machalikova@udu.cas.cz. Konferenční poplatek ve výši 350 Kč bude možné uhradit na místě nebo předem převodem na účet: Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, Praha 1, IČO 6837 8033, číslo účtu 131 166 131/0300, s variabilním symbolem 999, tak, aby došel do 20. 2. (do zprávy pro příjemce uveďte své příjmení). Od konferenčního poplatku jsou osvobozeni aktivní účastníci.

Prodej sborníků z minulých ročníků sympozia

Prodej nejnověji vydaného sborníku "Naše Itáli" i starších ročníků sborníku bude zajištěn přímo v průběhu konference. Pozor změna: od čtvrtka dopoledne až do pátečního poledne. Na místě budou k vyzvednutí také autorské výtisky minulého ročníku.

Plzeň 2012: Člověk a stroj v kultuře českých zemí 19. století

Organizátoři 32. ročníku plzeňského sympozia k problematice 19. století v českých zemích vyhlašují pro zasedání 23.–25.2.2012

Téma: Člověk a stroj v kultuře českých zemí 19. století. Tematické okruhy naleznete v tezích připojených níže. Příspěvky s anotaci (100 znaků) je možné přihlásit do 20. 11. 2010, jejich zařazení do programu probíhá na základě výběru širšího organizačního výboru.

Bližší informace o programu sympozia podají:

PhDr. Taťána Petrasová, CSc. (Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.) - petrasova@udu.cas.cz
PhDr. Pavla Machalíková, PhD. (Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.) - machalikova@udu.cas.cz

soubor ke stažení - program

soubor ke stažení - anotace

Člověk a stroj – teze

32. ročník plzeňského sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 23.–25. února 2012 Stroj slouží téměř za synonymum industriálního věku. Jeho existence a užívání odráží úroveň civilizací od nejstarších kultur. V euro-americké kultuře se pojí především s představou funkčnosti, výkonu a hospodářské soutěže. Avšak jedním z nejvýznamnějších strojů, který proměnil evropskou civilizaci, byl tiskařský stroj. Masovost, sériovost a reprodukovatelnost (opakovatelnost) jsou podstatné rysy rozvoje společnosti v 19. století. Jak vypadalo pojetí člověka a stroje před touto proměnou a co přinesl fenomén masové produkce? Kdy k ní v českých zemích došlo ke změně a jak se odlišovala od procesu, kterým prošly jiné části Evropy? Nové možnosti reprodukční techniky obrazu, zvuku a pohybu. Tato témata budou předmětem letošní mezioborové diskuse. Téma Člověk a stroj připomíná 5. ročník plzeňského sympozia, který se konal pod názvem Technika a průmysl v roce 1985. Narozdíl od tehdejšího zaměření příspěvků na pokrok či civilizační pohromy způsobené rozvojem techniky půjde v připravovaném ročníku sympozia a zachycení změny pohledu na stroj v hospodářských, politických a kulturních souvislostech.

• Mechanický svět 
• Idea technické vzdělanosti 
• „Technika rozhoduje vše“ 
• Fascinace funkčností 
• Opakovatelnost formy vytváří jedinečnost díla

Návrhy na 15 minutové příspěvky a diskusní vstupy (8 minut) zasílejte zároveň s anotací (min. 100 znaků) do 20. listopadu 2011 na adresu petrasova@udu.cas.cz machalikova@udu.cas.cz

Program plzeňského sympozia Člověk a stroj

V příloze naleznete program letošního plzeňského sympozia Člověk a stroj se všemi doprovodnými akcemi:

vernisáží výstavy Člověk a stroj. Strojová estetika v českém výtvarném umění 19. století v Západočeské galerii v Plzni a tematické výstavy v Západočeském muzeu v Plzni a ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje v Plzni. Nenechte si ujít rekonstrukci dobové přednášky se světelnými obrazy.

Zásady úpravy textu pro plzeňské sborníky

Ve snaze dosáhnout standardní úpravy textů prosíme autory o dodržování následujících zásad. Týkají se citování časopiseckých a novinových článků, (1, 2, 3, 4) různých typů knih a statí v nich obsažených, (5, 6, 7, 8) neperiodických sborníků, (9) edičních řad, (10) katalogů, (11) diplomních prací, (12) recenzí (13) anebo nevytištěných textů, které jsou dostupné pouze na internetu či CD-ROMu. (14, 15) Namísto zdlouhavého výkladu seznamujeme přispěvatele s těmito pravidly prostřednictvím praktických ukázek, shrnujících typické příklady. Obecně platí, že ediční úpravy vycházejí ze zásad formulovaných v publikacích

• Editor a text: Úvod do praktické textologie
•  (Praha 1971) a 
• Textologie. Teorie a ediční praxe
• (Praha 1993). Základní texty příspěvků budou sjednoceny podle Pravidel českého pravopisu z roku 1993 s Dodatkem.

Při úpravě textů se řídíme zásadami pro vydávání novočeských autorů. Slova v originále podtržená zvýrazňujeme v kurzivě stojatě. Je-li některá práce citována v textu vícekrát, připomíná se číslem poznámky, kde byla uvedena poprvé. (16) Používáme mezinárodní ekvivalenty odkazů, jako "idem", (8) "eadem" (mn. č. "iidem", "eaedem"). Odkaz "ibidem" je možno použít pouze v téže nebo následující poznámce, není-li mezi ni a stať, k níž se odkaz "ibidem" vztahuje, vsunut jiný titul. (18) Místo vydání zahraničních publikací píšeme původním, nezčeštěným pravopisem. (5, 7, 10, 11) Kurzivu užíváme vždy u názvů časopisů, knih, katalogů nebo zpravidla také v textu. Citáty se vyznačují kurzivou a uvozovkami:

• "Výroky vynikajících tvůrčích individualit jsou vždy zajímavé, i tehdy, když zkreslují skutečnost...
• "(18) U odkazů na pramen bez uvedeni roku uvádíme pro lepší identifikaci nakladatele (20) nebo alespoň přibližnou dobu vydání v hranatých závorkách.

(21) Odkazy na prameny uvádí buď inventární číslo nebo signaturu, podle způsobu zpracování jednotlivých fondů. (19) Je-li text proložen číselnými odkazy k vyobrazením, uzavíráme tyto číselné odkazy do hranatých závorek. U titulků k reprodukcím upozorňujeme na podobu pro díla neanonymní [1] a na trojí základní schéma pro díla anonymní, rozlišitelná prvotně podle lokace, [2] ikonografického typu, [3] nebo podle funkce [4]. Poznámky mohou být automatické nebo zadané ručně prostřednictvím horního indexu. Odkazy na poznámku pomocí čísel v závorkách uvádíme z důvodu formátování textu pouze na této webové stránce. Autoři rovněž odpovídají za zajištění autorských a reprodukčních práv svých ilustrací. Poznámky 1. GEORGES DIDI-HUBERMAN, Rovina materiálu. Tvárnost, znepokojení, přežívání, *Umění* XLVI, 1998, s. 502–514. 2. HAL FOSTER, Convulsive Identity, *October*, č. 57, Summer 1991, s. 19–54. 3. PETR WITTLICH, Rouby dekadence, *Ateliér* X, 1997, č. 9, 30. 4., s. 1, 7. 4. R.[ICHARD] W.[EINER], Nadrealismus, *Lidové noviny* XXXII, 1924, č. 536, 24. 10., s. 7. – JAROSLAV GOLL, Desideria a desiderata, *Athenaeum* III, 1885/1886, s. 181–188. 5. ERNST GOMBRICH – DIDIER ERIBON, *Ce que l´image nous dit*, Paris 1991. – KARL R. POPPER, *Věčné hledání. Intelektuální autobiografie* (samizdat), Brno 1988. 6. JAROSLAV PEŠINA, Desková malba, in: JAROMÍR HOMOLKA – JOSEF KRÁSA – VÁCLAV MENCL et al., *Pozdně gotické umění v Čechách*, Praha 1978, s. 318–386, cit. s. 326. 7. PZ [PAVEL ZATLOUKAL], heslo Meretta Gustav, in: ANDĚLA HOROVÁ (ed.), *Nová encyklopedie českého výtvarného umění* I, Praha 1995, s. 505. – WOLFGANG KEMP, Narrative, in: ROBERT S. NELSON – RICHARD SHIFF (edd.), *Critical Terms for Art History*, Chicago – London 1996, s. 58–69, zvl. s. 63–65. 8. VINCENC KRAMÁŘ, Nové umění a kritika (1932), in: idem, *O obrazech a galeriích*, ed. JOSEF KRÁSA, Praha 1983, s. 35–50. – Idem, Několik slov o objektivitě (1937), in: ibidem, s. 51–56. 9. VINCENC KRAMÁŘ, Čemu slouží umění, in: *Sborník k šedesátinám Václava Jelínka*, Brno 1938, s. 80–84. – KLÁRA BENEŠOVSKÁ, Meze uměnovědných metod aneb chvála „postvědeckého“ přístupu k předmětům uměleckohistorického zájmu, in: *Opuscula seria atque iocosa. Sborník přátelských gratulací Josefu Krásovi k 50. narozeninám* (nepublikovaný strojopis, přístupný v knihovně Národní galerie v Praze), Praha 1983. 10. MARTA OTTLOVÁ – MILAN POSPÍŠIL, Český historismus a opera 19. století. Smetanova Libuše, in: *Historické vědomí v českém umění 19. století*, Praha 1981 (= Uměnovědné studie III). 11. *I. výstava Divokých* (kat. výst.), Topičův salon v Praze 1909. – JIŘÍ KOTALÍK, *Jan Preisler* (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1964. 12. PAVLA SADÍLKOVÁ, Nová recepce gotiky v Čechách na příkladu Svatovítské katedrály (diplomní práce), Ústav pro dějiny umění FFUK, Praha 1999. 13. LUBOMÍ KONEČNÝ (rec.), MILAN TOGNER, Sandro Botticelli, *Umění* XLV, 1996, s. 102–103. 14. MICHAELA OTTOVÁ (rec.), Poznámky k moravským výstavám Od gotiky k renesanci, *Bazar*, http://www.intimate.cz/bazar/index.asp, vyhledáno 20. 7. 2002. 15. MIROSLAVA HLAVÁČKOVÁ, Osobnost Augusta Švagrovského, in: Galerie moderního umění Roudnice nad Labem: Multimediální publikace o historii galerie s výběrem děl ze sbírkového fondu, CD-ROM, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem 2000. 16. Viz DIDI-HUBERMAN (pozn. 1), s. 504–506. 17. KRAMÁŘ, Nové umění (pozn. 8), s. 41. 18. Ibidem, s. 45. 19. Jaroslav Vlček Janu Jakubcovi 13. 2. 1899, Literární archiv Památníku národního písemnictví (dále LA PNP) Praha, fond Jan Jakubec, neuspořádáno. – Čeněk Zíbrt Jaroslavu Gollovi z Mnichova 14. 5. 1889. Archiv Akademie věd České republiky (dále A AV ČR), fond Jaroslav Goll, karton 5, inv. č. 360. – Josef Mocker, Návrh západního průčelí katedrály sv. Víta, nedatováno, Archiv Pražského hradu (dále APH), fond Josef Mocker, sign. M XXV. 20. Cesta Svato-Horská k zázračnému obrazu nejsvětější Panny Marie..., Vytištěná v Starým Městě Pražským... s. a. [= druhá polovina 18. stol.] 21. Nová Píseň k nejsvětější rodičce Boží Panně Marii Svato-Kopecké..., S. l., s. a. [= druhá polovina 18. stol.] 1. Emil Filla, Svatební košile 1939 Galerie hlavního města Prahy Foto: Galerie hlavního města Prahy 2. Řeznovice, kostel sv. Petra a Pavla první polovina 12. století pohled od jihovýchodu Foto: Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i. – Prokop Paul 3. Dvanáct apoštolů začátek 16. století Chvalšiny, kostel sv. Máří Magdaleny, severní strana kněžiště Foto: Petr Odložil 4. Pastoforium kolem roku 1375 Praha, katedrála sv. Víta, kaple sv. Václava Foto: Jiří Hampl

Publikace Zločin a trest v Plzni

Dne 24. 2. 2011 se díky spolupráci s nakladatelstvím Academia začne prodávat ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje publikace 30. ročníku plzeňského sympozia: Zločin a trest. Prodej loňského ročníku proběhne v rámci konference pouze ve čtvrtek 24. 2. 2011. Nezapomeňte si zajistit autorské i čtenářské výtisky! V prodeji budou i některé z předchozích ročníků z produkce nakladatelství Academia a Koniasch Latin Press.

Odevzdání rukopisů pro publikaci Naše Itálie

Příspěvky pro připravovaný sborník z letošního 31. ročníku plzeňského sympozia odevzdejte v definitivní podobě, v rozsahu max. 15 normostran (27 000 znaků), diskusní příspěvky max. 10 normostran (18 000 znaků) a s poznámkami upravenými podle normy uvedené v této rubrice, do 15. června 2011.

Součástí odevzdaného rukopisu je také český podklad pro německé resumé (max. v rozsahu 1000 znaků), seznam vyobrazení (max. 5) s uvedením kontaktů pro vyřízení reprodukčních práv a heslář jmen s rozepsanými křestními jmény pro rejstřík.

Naše Itálie: aktuální program ke stažení

[Stáhnout PDF]

Zločin a trest: aktuální program ke stažení

[Stáhnout PDF]

Vražedná realita. Zločin a trest v českém výtvarném umění 1800–1914

Výstava Západočeské galerie v Plzni k tématu letošní konference 19. 2. –16. 5. 2010, Výstavní síň "13", Pražská 13 připravili Eva Bednová (Národní galerie v Praze) a Tomáš Winter (Ústav dějin umění AV ČR v. v. i.)

Zločin a trest v dlouhém století

Ústav pro českou literaturu, v. v. i., Akademie věd ČR ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, Archivem města Plzně a Dominik centrem, s. r. o. v Plzni pořádají 25.–27. 2. 2010 30. plzeňské sympozium k problematice 19. století

 Organizátoři PhDr. Václav Petrbok, PhD., petrbok@ucl.cas.cz Mgr. Lucie Peisertová, peisertova@ucl.cas.cz PhDr. Jan Randák, PhD., randak.jan@seznam.cz Program

čtvrtek 25. 2. 2010

9:30 zahájení výstavy Zločin a trest – odraz v literatuře 19. století ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje, Smetanovy sady 3. Úvodní slovo pronese PhDr. Ivana Horáková, ředitelka Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje. Výstava se koná od 25. 2. do 2. 4. 2010. Zločin a trest v dlouhém století... (předsedající Milena Lenderová)

10:00–10:15 Václav Petrbok: úvodní slovo 10:15–10:30 Daniela Tinková: Zločin a trest v občanské společnosti. Zrození „osvícené“ kriminální politiky v habsburské monarchii (1780-1852) 10:30–10:45 Petr Kreuz: Proměny organizace trestního soudnictví v Čechách od tereziánských reforem do roku 1848 10:45–11:00 Andrea Seelich: Pennsylvanský vězeňský systém v proměnách staletí 1821–2010 11:00–11:15 Alice Velková: Zločin za každou cenu 11:15–11:30 diskuze 11:30–11:45 přestávka Přečiny a zločiny komunální a státní (předsedající Zdeněk Hojda)

11:45–12:00 Milan Hlavačka: Kde jsou mé peníze podruhé. Zločin a trest na komunální úrovni 12:00–12:15 Marie Macková: Co měla společného fajfka tabáku s financovou kozou? 12:15–12:30 Magdaléna Pokorná: Atentát na císaře Františka Josefa I. (1853) a česká veřejnost 12:30–12:45 Robert Luft: Tschechische Parlamentarier vor 1914 und ihre Konflikte mit Polizei und Justiz 12:45–13:00 Luboš Velek: Stranický zločin a stranický trest. Disciplinace členů politických stran 13:00–13:15 diskuze 13:15–14:30 přestávka ...pohledy zdola (předsedající Milan Hlavačka)

14:30–14:45 Lukáš Fasora: Sociální demokraté a měšťanská justice. K vnímání spravedlivého soudního procesu v dělnickém prostředí 14:45–15:00 Jiří Pokorný: Přestupky, zločiny a tresty v prostředí nižších vrstev 15:00–15:15 Onřej Slačálek: Anarchismus proti trestu – od romantizace zločinu k přecenění morálky 15:15–15:30 Michal Jareš: Omladinářské a anarchistické vzpomínky z kriminálů 15:30–15:45 diskuze 15:45–16:00 přestávka Zločin, kritika, vyloučení

16:00–16:15 Jiří Kopecký: Divadelní ředitel mezi společenskými ideály a vlastní kariérou 16:15–16:25 Petra Ježková Pěstní opatření páně Kvapilovo aneb Národní divadlo trestá zločinnou kritiku (diskuzní příspěvek) 9:25–16:40 Marta Ottlová: Potíže se Smetanovým a Wenzigovým Daliborem 16:40–16:50 Milan Pospíšil: Operní pomsta (diskuzní příspěvek) 16:50–17:05 Luboš Merhaut: Literát v soudní síni (O. Wilde) 17:05–17:20 Katarína Beňová: Mednyánszky a démony jeho života a tvorby 17:20–17:45 diskuze 18:30 druhá vernisáž výstavy Vražedná realita: Zločin a trest v českém výtvarném umění

1800–1914 v Západočeské galerii v Plzni (autoři: Tomáš Winter, Eva Bendová; kurátor:

Ivana Jonáková; výstava se koná od 23. 2. do 16. 5. 2010 ve výstavní síni „13“, Pražská 13, Plzeň pátek 26. 2. 2010

...sebrala patrola (předsedající Daniela Tinková)

9:30–9:45 Milena Lenderová: Prostituce a veřejná moc v českých zemích od poloviny 19. do 20. let 20. století 9:45–10:00 Stanislava Klečáková: Ženská kriminalita v intencích menšího města 10:00–10:15 Libuše Heczková: Prodejnost ženy jako fyziologická náklonnost, zločin nebo sociální determinace? Zločin a trest mezi hrdinkami české literatury. 10:15–10:30 diskuze 10:30–10:45 přestávka Individuum versus zločin v literatuře 19. století (předsedající Marta Ottlová)

10:45–11:00 Hana Šmahelová: Čím je vinna Angelína? 11:00–11:15 Jiří Hanuš: Kdo je odpovědný za můj hřích? 11:15–11:30 Věra Brožová: Rozměr zločinu a trestu v prózách Zikmunda Wintra 11:30–11:40 Blanka Hemelíková: „Školou utrpení ošlechtěna a polepšena“: Konstrukce zločinu v ženském populárním románu – Marie Sofie Schwartzová: Ten pravý (diskuzní příspěvek) 11:40–12:00 diskuze 12:00–14:00 přestávka Mordy, kobky, vězení  

14:00–14:15 Josef Šebesta: Téma zločinu a trestu v české kramářské písni 19. století aneb Weliký laupežnjk babinský. Pjseň o jeho celém žiwobytj, jeho skutcjch a trestu 14:15–14:25 Zdeněk Hrbata: Poslední den odsouzence (próza Victora Huga), (diskuzní příspěvek) 14:25–14:40 Martin Tomášek: Rytíři a vrahové: Od K. H. Máchy ke K. M. Čapku-Chodovi 14:40–14:55 Dalibor Tureček: Vražda v obrozenské literatuře 14:55–15:05 Veronika Faktorová: „Strašlivé vězení benátské“ (diskuzní příspěvek) 15:05–15:15 Václav Vaněk: Klicperův vězeň na Přimdě (diskuzní příspěvek) 15:15–15:30 diskuze 15:30–15:45 přestávka Zločin, trest a národ

15:45–16:00 Róbert Kiss Szemán: Zločin a trest jako součást národní argumentace v díle Jana Kollára 16:00–16:15 Petr Kovařík: „Národní soud nad Karlem Sabinou“ ve světle archivních dokumentů 16:15–16:30 Jiří Rak: Odrodilci 16:30–16:45 diskuze 17:30 komentovaná prohlídka výstavy Zločin a trest v Plzni a na Plzeňsku v Západočeském muzeu v Plzni (kurátoři: Miroslav Hus, Jan Mergl; výstava se koná od 25. 2. do 18. 4. 2010 ve výstavním sále Kopeckého sady 2) a promítání filmu k tématu s úvodním slovem Ivana Klimeše sobota 27. 2. 2010

Zločin a vizualizace (T. Petrasová)

9:30–9:45 Tomáš Winter: Dokumentace zločinců jako umělecký princip 9:45–10:00 Pavla Machalíková: Abelova smrt: První zločin lidí v české malbě raného 19. století 10:00–10:15 Roman Musil: Zločin jako psychologické drama 10:15–10:30 Roman Prahl: „Vražda v domě“ jako prohřešek (Jakub Schikaneder, umělecká kritika a široké i kupující publikum 10:30–10:45 diskuze 10:45–11:00 pauza Podoby viny, všichni jsme vinni? (předsedající Jan Randák)

11:00–11:15 Michal Topor: Ústí „plamenného trestu“ aneb Dva příklady rozporu s estetikou úměrné odplaty 11:15–11:30 Vladimír Svatoň: Ruská vina trest: Všichni jsme vinni, všichni jsme nevinni 11:30–12:30 Závěrečná diskuze

Tělo a tělesnost v české kultuře 19. století

Studijní a vědecká knihovna plzeňského kraje, Smetanovy sady 2, Plzeň, 26.–28. 2. 2009 29. plzeňské sympozium pořádá Ústav dějin umění, v. v. i., Akademie věd ČR ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou plzeňského kraje a Dominik centrem, s. r. o. v Plzni Organizátoři PhDr. Taťána Petrasová, CSc. petrasova@udu.cas.cz Mgr. Pavla Machalíková, PhD. pavlamachalikova@yahoo.com K sympoziu připravila Západočeská galerie v Plzni ve výstavní síni „13“ stejnojmennou výstavu otevřenou od 17. 2. do 26. 4. 2009.

Program

Program Plzen 09 - PDF soubor ke stažení, cca 300 Kb

čtvrtek 26. února 2009, dopoledne 9.30–13.00

9.30 Tělo a tělesnost v české kultuře 19. století - vernisáž výstavy, Foyer studijní a vědecké knihovny plzeňského kraje Úvodní slovo pronese PhDr. Ivana Horáková, ředitelka Studijní a vědecké knihovny plzeňského kraje

10.00–13.00 Tělo společnosti a tělo národa

Tělo a vidění: příklad Morice Merleau-Pontyho Miroslav Petříček, Ústav filozofie a religionistiky, Univerzita Karlova, Praha Antropologie – evoluční teorie – život národa: raná recepce darwinismu v českých zemích Tomáš Hermann, Ústav pro soudobé dějiny, v. v. i., Akademie věd ČR Studium člověka na konci 19. století Božena Škvařilová, Hrdličkovo muzeum člověka Univerzita Karlova, Praha diskuse

11.00–11.15 přestávka

Přednášky J. E. Purkyně o medicíně pro ženy Milena Secká, Národní muzeum – Náprstkovo muzeum, Praha „Duše outlá v těle čilém“ Jiří Rak, Ústav mezinárodních studií, Univerzita Karlova, Praha Germánské a slovanské stereotypy Václav Petrbok, Ústav pro českou literaturu, v. v. i., Akademie věd ČR Sokolové, turneři a obecní samospráva (Praha, Opava, Olomouc) Hana Svatošová, Archiv hl. města Prahy, Praha – Andrea Pokludová, Ostravská univerzita, Ostrava

diskuse

čtvrtek 26. února 2009, odpoledne,

14.00–18.00 Tělo doby

Estetika a anatomie

Taťána Petrasová, Ústav dějin umění, v. v. i., Akademie věd ČR Tělo a emoce v humoristických časopisech na přelomu 19. a 20. století Václav Fronk, Západočeská univerzita v Plzni Rozkvět ženského šněrovacího umění Eva Uchalová, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha

diskuse přestávka

15.00 –15. 30 Tělo nebožtíka a hygienická „disciplinace“ veřejného prostoru Daniela Tinková, Ústav českých dějin, Univerzita Karlova, Praha Sbírka Sodoma Jiřího Karáska ze Lvovic a literární cenzura Blanka Hemelíková, Ústav pro českou literaturu, v. v. i., Akademie věd ČR, Praha Pohlavni choroby jako téma korespondence 19. století Vladan Hanulík, Univerzita Pardubice

pátek 27. února 2009, dopoledne,

9. 00–12. 00 Idea těla

Hromadná tělocvičná vystoupení aneb Rej těl ve víru ideí Marek Waic, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova, Praha Genderové aspekty konstrukce reálného a sympolického těla Jan Randák, Ústav českých dějin, Univerzita Karlova, Praha – Denisa Nečasová, Historický ústav, Masarykova univerzita, Brno Konstrukce sportu jako maskulinní domény: příklad alpinismu Martin Pelc, Ústav historických věd, Slezská univerzita, Opava diskuse přestávka

10. 00–10. 30 Tělo v pohybu Libuše Heczková, Ústav české literatury a literární vědy, Univerzita Karlova, Praha Tělo nebo sen? Romantický tanec 19. století Jana Návratová, Institut umění – Divadelní ústav, Praha Na vodě i na suchu. Tělo v uměleckém řemesle Jan Mergl, Ústav umění a designu, Západočeská univerzita v Plzni Krása a ošklivost divochů Tomáš Winter, Ústav dějin umění, v. v. i., Akademie věd ČR, Praha

pátek 28. února 2009, odpoledne,

14. 00 –18. 00 Umělecký problém tělesnosti

Tělesnost a figurální kánony v sochařství 19. století Petr Wittlich, Ústav pro dějiny umění, Univerzita Karlova, Praha Fyziognomické studie ve fotografii 19. století Petra Kolářová, Ústav pro dějiny umění, Univerzita Karlova, Praha – Université Paris, Sorbonne-Paris I Morelliho metoda a dějiny umění 19. století Luboš Konečný, Ústav dějin umění, v. v. i., Akademie věd ČR

diskuse přestávka

15. 00 –15. 20 Winckelmannův ideál krásného těla a modely pro blanenskou litinu Jitka Sedlářová, Brno Posmrtné masky a sochařské portréty Lubomír Sršeň, Národní muzeum, Praha „Tanec“ Františka Kupky Markéta Theinhardtová, Université Paris, Sorbonne-Paris IV. Fragment těla (diskusní příspěvek) Lenka Bydžovská, Ústav dějin umění, v. v. i., Akademie věd ČR

diskuse

sobota 28. února 2009, dopoledne,

9. 00 –12. 00 Limity tělesnosti

Na hranici fyzických možností: Mechanický aspekt klavírní virtuozity Dita Kopáčová Hradecká, Ústav hudební vědy, Univerzita Karlova, Praha Duše, tělo a city v psychologii 19. století Roman Mlejnek, Ústav hudební vědy, Univerzita Karlova, Praha diskuse Poetika „písma“ těla: mezi nesmazatelnou stopou a jejím bělením Josef Vojvodík, Ústav české literatury a literární vědy, Univerzita Karlova, Praha Prozaické tělo šílencovo Michal Topor, Ústav pro českou literaturu, v. v. i., Akademie věd ČR, Praha Tělo jako limit tvorby Dagmar Mocná, Katedra české literatury PedF, Univerzita Karlova, Praha Poučení o těle v literatuře pro děti Věra Brožová, Katedra české literatury PedF, Univerzita Karlova, Praha Upozornění: konferenční příspěvky mohou být předneseny maximálně v délce 20 minut (tj. 6,5 normostrany, 11 700 znaků), diskusní příspěvky v rozshu 4 normostran.