Plzeňské sympozia

Markéta Theinhardtová

Tance Františka Kupky: tělo v pohybu

247–255, resumé s. 255–256
František Kupka, jeden z průkopníků abstraktní malby, se ve svém raném, ještě figurálním období, zabýval mnohokrát tancem. Díla, jimiž se příspěvek zabývá, jsou analyzována v kontektu tehdy aktuální synestesie a v souvislosti s otázkami možností zobrazení pohybu. Kupkova Tanečnice se žlutým kruhem (1900-1902, Bibliothèque de France) souvisí s obdivem k intimním žánrovým plastikám z antické řecké lokality Tanagra, které se staly vzorem pro moderní umění hledající spontaneitu a formální svobodu. Jiným zdrojem inspirace (dokonoce dobovým paradigmatem) byl pro umělecké snahy moderní tanec, jehož ztělesněním byly v hadím tanci Loï Fullerová, v řeckých postojích Isadora Duncenová, v orientální vytrvalosti Ruth St. Denis, v expresivitě Mary Wigmanová a vystoupení jejich ještě modernějších následovnic. Neméně podnětné byly teoretické základ moderního výrazového tance jako estetické kategori, která stály v přímém vztahu k dobové teorii umění, stejně jako vlastní umělecké pokusy (Delsarte, Jaques-Dalcroze, Rudolf von Laban). Dvě pozdější díla Františka Kupky, Moderní tance (1904–1905, Národní galerie, Praha) a Dvě tanečnice (1905, Centre Georges Pompidou, Musée national d'art moderne), které možná tvořily cyklus (hypotéza, která se ještě musí prověřit) mají souvislost jak k teorii a praxi moderního tance a dají se také interpretovat v perpektivě určitých srovnání (s díly Franze von Stucka Hadí tanečnice, Ludwiga von Hofmanna Tance nebo s Euritmiemi Ferdinanda Hodlera). Od posledně zmíněných figurálních Kupkových děl, která vycházejí z tematu tance, vede Kupkova cesta k nefigurálním časovo-prostorovým konceptům.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist