Plzeňské sympozia

Jitka Sedlářová

Winckelmannův ideál krásného těla a modely pro blanenskou litinu

226–236, resumé s. 237
Během konání vídeňského kongresu v roce 1814 prodal profesor anatomie na vídeňské lékařské fakultě Josef von Barth bavorskému princi Ludwigovi antickou sochu Illionea. V téže době koupil starohrabě Franz Hugo Salm od sochaře Johanna Martina Fischera její sádrový model. Hned v říjnu 1814 si objednal od pražského knihkupce J. G. Calveho všechna díla Johanna Joachima Winckelmanna. Následujícího roku odjel na několikaměsíční cestu do Anglie, aby se seznámil s moderními slévárenskými postupy včetně odlévání monumentálních soch. Po návratu přebudoval kuplovnu Mariánské huti v Blansku a při nákupu dalších modelů římských antik se řídil podle ilustrací v nakoupených Winckelmannových spisech. Formovací modely zadával Fischerovi, který je ovšem korigoval podle vědeckých intencí profesora Bartha. Proto se v Blansku odlévané sochy odchylují nejenom od winckelmannovských ilustrací, ale také od novodobě „restaurovaných“ římských kopií, vystavovaných ve vatikánských či uffizijských sbírkách. Z vděčnosti daroval Fischer starohraběti, který byl stejně jako on Barthovým soukromým žákem, své Darstellung des Knochenbaues von dem menschlichen Körper a také tři vyřezávané kostlivce, kteří jsou součástí salmovských sbírek Státního zámku v Rájci nad Svitavou.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist