Plzeňské sympozia

Petra Kolářová

„Mnohovýznamné tváření obličeje“ Jana Evangelisty Purkyněho

205–216, resumé s. 216–217
Série fotografií zachycující Jana Evangelistu Purkyněho s různými výrazy ve tváři je dokladem jeho zájmu o studium lidské fyziognomie. Z domnělého počtu šedesáti fotografií, jejichž vznik je kladen před rok 1861, se zachoval jen pouhý zlomek a Purkyně nezanechal ke svému souboru žádný vysvětlující komentář. Cílem textu je rekonstruovat, jak mohl původní soubor vypadat a v jakých významových kontextech jej lze interpretovat. Purkyně přistupoval ke studiu lidských vášní z hlediska fyziologa a psychologa, který narozdíl od tehdy oblíbené Gallovy frenologie a Lavaterovy fyziognomiky věnoval pozornost lidské mimice ve vztahu k subjektivnímu cítění jedince. Na základě analýzy Purkyňových textů vysvítá, že soubor fotografií byl koncipován podle jeho vlastního systému sedmi základních vášní, který představil již ve své rané práci z roku 1828. Purkyňovo použití fotografie k výzkumu lidské tváře můžeme srovnat s obdobnými pokusy v dobové vědě zabývající se lidskými emocemi (Duchenne de Boulogne, Charles Darwin) a zároveň s malířskou tradicí zobrazení lidských vášní (Charles Le Brun). Purkyňův přístup ke studiu lidských výrazů vycházel z metody sebepozorování a spojoval v sobě vědecké poslání s hereckou autostylizací. Podobné pojetí lze hledat také u autorů z přelomu 19. a 20. století, kteří zkoumali lidské výrazy na základě studia vlastní tváře (Albert Borée, Fritz Möller aj.). V roce 1869 byly Purkyňovy fyziognomické studie šířeny na vizitkových fotografiích, a dostaly se tak do kontextu populární zábavy, které byla s dobovou fyziologií společná fascinace lidskou tváří, jak dokazuje později také raný film (Josef Šváb-Malostranský).
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist