Plzeňské sympozia

Katarína Beňová

Maliar Peter Michal Bohúň a jeho zastavenia pri slovanstve

324–333, resumé s. 332–333
Autorka příspěvku chce ozřejmit na příkladu malíře Petera Michala Bohúně (1822-1879), jednoho ze zakladatelů slovenského národně orientovaného umění, jeho vztah ke slovanským idejím čtyřicátých let 19. století. Trojím přiblížením Bohúňovy činnosti nám představuje jeho uměleckou biografii, která započala v Praze. V roce 1843 se Bohúň zapsal na Akademii výtvarných umění. Silně jej ovlivňovalo nejen akademické studium, nýbrž i podněty českého umělce, literáta a historika Karla Slavoje Amerlinga. Amerlingovo pojednání O malbě inspirovalo mladého Bohúně k tomu, aby jako modely pro své portréty vyhledával ideální typy. V litografické dílně Františka Šíra se Bohúň naučil litografii a seznámil se s grafickými portréty různých osobností z obrozeneckých kruhů. Poslední fáze Bohúňovy slovanstvím inspirované tvorby souvisí s jeho návratem na Slovensko koncem roku 1847. Malíř přizpůsobil svoji činnost postulátům Ľudovíta Štúra, protagonisty slovenského národně emancipačního hnutí. Bohúňova raná díla z let 1846-1850 jsou nesena nacionálně zabarveným romantickým patosem. V těchto intencích maloval jednak idealizované slovenské lidové typy, jednak portréty nejdůležitějších reprezentantů národního hnutí (především Portrét Jana Francisca jako kapitána dobrovolníků v roce 1848).
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist