Miroslav Petříček
Tělo a vidění
9–14, resumé s. 14
Vztah lidské (žité) tělesnosti a vidění je sice velké téma fenomenologie, avšak jeho kořeny sahají do 19. století, k filozofické interpretaci Cézannovy tvorby u Maurice Merleau-Pontyho a po něm u Maxe Imdahla jako významného příkladu vtěleného (inkarnovaného) rozumu. Snad je možné jít v tomto směru ještě dále a ukázat, že toto pojetí neodlučitelnosti duše a těla se naznačuje již v pojmu Einfühlung (vcítění, empatie), jak jej zavedla Vischerova estetika, jejíž tezi o mimetickém osvojování světa lze po fenomenologii chápat jako velmi originální příspěvek k teorii vidění, rozumění a interpretace.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
