Plzeňské sympozia

Pavel Šopák

Slovanská idea a výtvarná kultura Moravy kolem roku 1900

232–239, resumé s. 239
Příspěvek se zabývá situací české kultury na Moravě v době kolem roku 1900 a především ideou slovanství ve výtvarném umění. Slovanství v umělecké tvorbě tohoto regionu našlo kolem poloviny 19. století svůj výraz v kontextu cyrilometodějského kultu moravského kléru, pokračovalo pak v 70. letech v hnutí takzvané „mladé Moravy“, aniž by se tam však stalo dominantním tématem, a dosáhlo svého vrcholu v moravské moderně let devadesátých, když se slovanská myšlenka stala jedním z podstatných faktorů výtvarné tvorby. V této třetí fázi byla těsně spjata se Sdružením výtvarných umělců moravských v Hodoníně a spolkem Grupa uhorsko-slovenskych maliarov. Krátce před první světovou válkou se idea slovanství prosadila i v uměleckém sdružení Koliba. Ryze formálně vycházela díla příslušníků těchto skupin jednoznačně ze západní kultury a akademického prostředí v Praze, Vídni, Mnichově a samozřejmě Paříži. Slovanství sloužilo v první řadě jako prostředek k obraně specifiky moravských malířů, sochařů a architektů vůči Praze, což také vedlo k založení rozličných moravských sdružení. Znovuobjevení Moravy poskytlo některým pražským umělcům možnost znovuoživení starých, zapomenutých kulturních hodnot, přičemž se polarita Západ –Východ změnila v polaritu civilizace – kultura. Slovanství se pochopitelně odráželo i v politice. Původně nepolitická témata se pro některé ze zastánců české politiky na Moravě stala cestou k její emancipaci a aktivizaci v tomto regionu a platformou obhajoby specificky lokálních kulturně-politických zájmů.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist