Plzeňské sympozia

Hana Svatošová

„Zlatá slovanská Praha“. Slovanství ve slovech a skutcích pražské obecní samosprávy 1880–1914

160–171, resumé s. 171
K tradičnímu označení „Zlatá Praha“ přidalo 19. století další adjektivum „slovanská“. Pojem „Zlatá slovanská Praha“ poprvé použil pražský starosta Tomáš Černý v roce 1882. Na protest proti tomu opustili poslední němečtí členové kolegium městských zastupitelů. Praha tak měla až do roku 1919 ryze českou správu, což rozhodující měrou usnadňovalo veškerá rozhodnutí. Tato konstelace ovšem neodpovídala poměru mezi politickými stranami mimo pražskou komunální sféru. Praha hrála důležitou roli ve slovanské politice české národní reprezentace. Konaly se zde velké národní akce za účasti slovanských hostů, které městská správa pomáhala financovat a organizovat. Praha se při podobných příležitostech prezentovala jako moderní, rozvinuté město, jež mělo být jiným slovanským městům příkladem. Tak často, jak jen bylo možno, vysílala pražská městská správa v rámci svých municipálních a jiných vztahů své zástupce na slavnosti, zasedání a kongresy do slovanských zemí.Vztahy mezi Prahou a ruskými městy byly problematické, velmi dobré byly oproti tomu styky s Lublaní a Záhřebem. V rámci podpory slovanství Praha subvencovala školství a spolkovou činnost, stejně jako v hlavním městě pořádané kulturní a jiné podniky se slovanským programem. Z nacionálně orientovaného tisku se dostávalo podpory pouze tisku slovenskému. Mezinárodní aktivity pražské městské správy, včetně těch slovanských, nebyly výrazem samostatné politiky městské reprezentace, nýbrž součástí politického konceptu českých politických stran a s komunální správou těsně spjatých hospodářských kruhů. Svébytná mezinárodní strategie české metropole se projevovala v navazování odborných kontaktů, ve hledání nových zkušeností a v prezentaci sebe sama v západoevropském kontextu.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist