Plzeňské sympozia

Jiří Kořalka

Slovanská myšlenka v názvech a činnosti českých zahraničních spolků

122–133, resumé s. 132–133
V psychologii většiny českých vystěhovalců a jejich potomků zůstal – až do jejich úplné asimilace – v podstatě zachován stav jejich společenského vědomí z doby, kdy opustili svou vlast. V cizině se snažili navázat na organizační a kulturní činnost tak, jak ji znali před vystěhováním. První české časopisy v Americe – především Slovan amerikánský nebo Slavia - měly podobná pojmenování jako Havlíčkovy publikace z let 1848–1851. Také představy Čechoameričanů o demokratickém charakteru slovanské vzájemnosti a rozšířený spolkový název Slovanská lípa připomínaly Čechy revolučních let. Slovansky pojmenované časopisy a organizace ve Spojených státech amerických a četných evropských zemích byly ve většině případů původně české vlastenecké aktivity, schopné, navázat dobrou spolupráci s jižními Slovany, zatímco jinde narážely na polsko-ruský protiklad a vůdcovské ambice Ruska. V Německu byl název „českoslovanský“ ( v němčině „böhmisch-slawisch“) velmi rozšířený, zatímco ryze slovanská pojmenování u německého obyvatelstva nevzbuzovala valnou důvěru. Je zjevné, že proklamace Čechů o slovanské vzájemnosti měly i v cizině význam povětšině jen symbolický a sloužily k pozvednutí jejich národního sebevědomí.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist