Plzeňské sympozia

Miloslava Melanová

Panslavismus v německé liberální publicistice roku 1848

95–100, resumé s. 99–100
Příspěvek zkoumá užívání pojmu panslavismus a jeho obsah v liberální publicistice Liberce (Reichenberg), významného města s německým jazykovým prostředím. Tamní německá publicistika panslavismus hodnotí jako negativní rys – prezentovaný inklinací k ruské říši – už v brožurách politické opozice, jež se v Čechách objevily už před rokem 1848. Konfrontace českého národně emancipačního hnutí roku 1848 s ideou sjednocení Německa, jež v libereckém okrese zaznamenala značný ohlas, negativní význam pojmu ještě prohloubila, takže se pro německé liberály stal ustavičnou hrozbou. Na stránkách prvního politického listu *Reichenberger Wochenbericht aus der Nähe und Ferne* (Liberecké týdenní zprávy zblízka i zdaleka), vycházejícího od roku 1948, byla panslavistická idea, připisovaná Čechům, ztotožňována s touhou po spojení země se slovanskou říši a odloučení od Rakouska. I rusofilské myšlení bylo podle zmíněných publicistů identické s panslavismem, za jehož znaky se v tomto ohledu považovaly především reakční politické cíle. Podobné optice podléhalo i slovanství a snahy rakouských Slovanů v revolučním roce. Jakkoliv se panslavistická myšlenka jakožto idea politického sjednocení s Ruskem v reálném usilování českého emancipačního hnutí téměř nevyskytovala, byla stereotypní představa této hrozby v německé publicistice celé druhé poloviny 19. století neustále přítomná.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist