Plzeňské sympozia

Václav Větvička

Jak poznamenalo období mezi léty 1815–1848 (případně 1820–1845) botaniku sensu latissimo

142–148, resumé s. 147–148
Období takzvaného biedermeieru se do kultury a do života patrně čitelněji zapsalo v jiných oblastech lidské činnosti, než je botanika a zahradnictví. Byla to etapa, v níž převažovaly importní tendence. Do evropských zahrad a parků se dostává spousta do té doby exotických rostlin, zvláště dřevin. Je to období bez nápadně vyhraněného vlastního stylu v zahradní architektuře, období doznívajícího vlivu baroka a klasicismu, které teprve začíná upírat celou svoji pozornost na přirozený typ krajinné zahrady. Proto v této době převažuje hlavně sběratelská činnost. To se týká i jedné z nejoblíbenějších květin, růže, nesčetněkrát zobrazované v malířských a jiných výtvarných dílech. Zavádění asijských druhů mělo za následek převratné změny v optice, jíž se na růži nahlíželo. Původní evropské druhy a jejich odrůdy jsou vytlačovány a nahrazovány dovezenými druhy a jejich kříženci. Pro teoretickou klasickou botaniku je tato epocha samozřejmě zásadní : v dílech bratří Preslů byly položeny základy nejen českého botanického názvosloví, nýbrž i botaniky (a přírodovědy) vůbec. Ve společenském životě se prosadilo dekorativní květinové aranžmá, květinové motivy pronikly do mnoha uměleckých odvětví i do „uměleckého průmyslu“. Ke slovu přišla i „květomluva“ , což byl svým způsobem slovník květin, jehož „hesla“ měla obzvlášť v milostných vztazích nahrazovat neobratná slovní a písemná vyjádření jejich aktérů. Vedle květomluvy, jež byla brána vážně pouze v měšťanských a snad i proletářských kruzích, vycházely také její nejrůznější parodie. Tento postoj ke květomluvě přetrval dodnes.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist