Plzeňské sympozia

Otto Urban

Kultura politiky a politická moderna na konci 19. století

68–81
Manifest politické moderny publikovaný roku 1895 se ze dvou třetin vztahoval k politickým otázkám. V době předvolební kampaně do českého sněmu byl text vnímán i jako provolání ustavující se politické strany. Manifest usiloval o osvobození z přímé závislosti na národní politice. Na většině kontinentální Evropy se ustanovila kabinetní politika jako specifická forma politické kultury, která vycházela z teokratiko-monarchického principu, že smysluplná činnosti lidí musí být usměrňována zvenční. Tento princip byl konfrontován s demokraticko-republikánskou správou. Rozdílné sféry rakouského zákonodárství rozlišovaly mezi občanskými a politickými právy. Pod pojmem práva , spojená s podílem vytváření a výkonem politické moci. Na státně-byrokratické základě byla nadále vybudována soustava výkonné a soudní moci. Až do konce 19. století byla státní politika v užší smyslu i nadále záležitostí privilegované menšiny. Jako periférie veřejného života se současně utvářela sféra veřejného mínění. Požadavek na odstranění rozporu mezi všeobecností občanských a výlučností politických práv, který je jedním ze základních rysů moderní politiky, byla založen právě na zevšeobecnění politických práv.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist