Jaroslava Pešková
Artikulace a komunikace problému modernismu. (Reflexe roviny duchovní a skutečnostní)
28–39
Styčným bodem mezi dnešním chápáním modernosti a jeho výkladem na konci minulého století je pojetí moderního jako nového (novodobého) způsobu uvažování, který je relevantního době a situaci. Autorka však nechce reagovat na publikaci Jacquese Derridy Of Grammatology, která se zabývá vztahem modernismu a postmodernismu, nýbrž sleduje otázky moderního myšlení 90. let 19. století. Nový způsob vidění světa začínal v „nulovém bodě“ (s odkazem Merleau Pontyho o jeho uvažování o Cézannově způsobu malování krajin), z něhož lze vyjít při hledání lidské autenticity. Umístění „nulového bodu“ se posunovalo směrem k pozorovateli. Pro německého filozofa Friedricha Schellinga začínala moderní doba křesťanstvím, později v 19. století splývala s renesancí. Moderna 90. let 19. století chápala jako počátek sebe samu. Problémy moderního myšlení přelomu století lze stručně vyjádřit asi takto: vědět neznamená jen kognitivní proces. Je to zmocňování se světa vcelku. Překročit od zkoumání psychických „faktů“ k problematice „ducha“ znamenalo překonat nedůvěru, že je nový klíč k realitě něco pomyslného.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
