Plzeňské sympozia

Eva Štědroňová

K sémantice pojmu česká moderní kultura

14–27
Smyslem sémantické analýzy je exaktně doložit hypotetické a všeobecné soudy o počátku užívání, funkci, účelu a obsahu pojmu „moderna“. Základní kritéria modernosti vymezili představitelé národního obrození (Josef Jugnmann, Jan Kollár). Pro ně znamenala modernost obdobu cizího, módního, tedy něčeho co nebylo v souladu s novou koncepcí národní kultury. K proměně došlo poprvé v souvislosti s hodnocením díla Karla Hynka Máchy. Pro Jana Nerudu znamenalo moderní v širším smyslu to, co v evropské kultuře souviselo s politickou svobodou, v českém kontextu vše, co souvislo s rokem 1848. S přesně vymezeným obsahem poprvé užil termínu „moderna“ a moderní estetik Otakar Hostinský. V jeho intencích postupoval v 90. letech 19. století Zdeněk Nejedlý a preferoval hodnotící hledisko, podle něhož moderní znamená pokrokový. Nejedlého současník, František X. Šalda při ujasňování dobového termínu modernost, který je mu protivný svou žurnalistickou bezobsažností, připouští jeho smysl pokud je „kritikou a názorem světa“. Obdobně, jako aktuální stav, interpretuje modernost Felix Vodička, pro něhož pojem představuje „reakci na konkrétní historickou situaci člověka a společnosti“.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist