Jana Nová

Jiný kraj, jiný mrav. Specifika Jablonecka v 19. století

236–246
Tato stať se pokouší popsat vnímání pojmů - podnikatel a úředník – ve specifických regionálních podmínkách s pomocí zvoleného typu pramene, který odráží některé charakteristické prvky mentality obyvatel Jablonecka v 19. století. Zároveň jsou zmíněná specifika uváděna do souvislosti s obecnými modernizačními procesy. Regionální vlastivěda, konkrétně Dějiny města Jablonce a jeho okolí (Geschichte der Stadt Gablonz und unrer Umgebung) Adolfa Bendy z roku 1877, je zde použita jako pramen. Vedle dat a informací o událostech obsahuje totiž zajímavou hodnotící složku, záznam o dobovém vnímání popisovaných událostí. Autor vlastivědy v podstatě skrze výklad historie a současnosti definoval charakter regionu. Jaký obraz Jablonecka a zdejších podnikatelů a úředníků podává tedy vlastivěda Adolfa Bendy? Především je významně ovlivněn skutečností, že klíčovou roli v regionu hraje bižuterní průmysl a export. Z toho vyplývá hodnocení podnikatelů jakožto prestižní a progresivní společenské skupiny. Podnikatelům byl přiznáván statut tvůrců, nebo alespoň spolutvůrců moderního soukolí veřejných institucí, staveb a služeb. K jeho budování nepochybně přispěli i státní úředníci, avšak jejich činnost nebyla zpravidla tak úzce spjata s potřebami regionu, což je u pozice státního úředníka pochopitelné. Jejich popularita přesáhla povinnou úctu pouze v nemnohých případech. Zvláště oceňovány byly opět zásluhy o rozvoj průmyslu.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist
Partneři projektu:
Plzeňská filharmonie
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni

Organizátoři konferencí:
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro dějiny umění UK Praha
https://www.high-endrolex.com/6