Plzeňské sympozia

Václav Petrbok

Čím česká píseň je a čím není. Čelakovský a Rittersberg očima jednoho Biedermanna

336–341, resumé s. 340–341
Příspěvek si neklade za cíl nic jiného, než způsobem skrytě polemickým přispět k analýze pojmu biedermeier v české literární vědě. Na příkladu kontroverze dvou vyhraněných konceptů, týkajících se lidové písně a jejího eventuálního podnětného dopadu ve sféře krásné literatury, se pokouší srovnávat a interpretovat dobové literární kritiky, které leckdy ústily do polemik a střetů, v nichž krystalizovaly tehdejší představy, stejně jako estetická a kritická měřítka. Selektivní způsob zacházení s materiálem v Čelakovského Slovanských národních písních (1822, 1825 a 1827) je konfrontován s Rittersberkovou dokumentárně pojatou sbírkou České národní písně (1825), zvláštní pozornost přitom platí zejména recepci obou publikací (kritika, překlady, inspirace pro autory). Především obsažná pojednání pražského estetika a kritika Antona Müllera definitivně postavila oba přístupy do vzájemného protikladu a vytvořila z Čelakovského sbírky v podstatě novou doktrínu – a to i proto, že v ní jeho cítění nacházelo odpověď na dobovou čtenářskou potřebu i společenskou objednávku.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist