Plzeňské sympozia

Roman Prahl

Biedermeier v umění, umění v biedermeieru

217–219, resumé s. 219
Termín „biedermeier“ zůstává pro výtvarnou kulturu a obzvlášť pro malířství pojmem nedostačujícím, ačkoliv o něm již před více než dvaceti lety, právě v okamžiku, kdy ve střední Evropě začal narůstat zájem o tento fenomén, jako vůbec první hovořila Olga Macková na Plzeňském sympoziu 1982, jehož tématem bylo „Město“. Jaká badatelská či hodnotící strategie by se mohla či měla v této situaci prosadit? Toto sympozium naznačuje tendence k revizi tradičních dějin umění v Čechách a to 1) k identifikaci rysů biedermeieru v oborech „vysokého“ umění a dokonce v architektuře, 2) k jejich chronologické extenzi zvlášť nazpět do doby osvícenství a klasicismu, a 3) k rozšíření biedermeieru i mimo měšťanské prostředí. Podle mého mínění však badatelská strategie historiků umění nemůže jednoduše přejímat výsledky společenskovědních oborů, v nichž diskurz o biedermeieru mezitím pokročil dále. Měli bychom se vyhnout i inflaci pojmů a uvážit jemnější rozlišování a tím i lepší poznání jednotlivých vrstev umělecké a společenské scény. V poměrech první poloviny 19. století je (nebo by měl být) biedermeier vkus či styl, zřetelně spojující uměleckou produkci s příslušným publikem či trhem, o němž však je, co se Prahy týče, známo jen málo. Jedná se o širší „střední proud“, lišící se od sféry vznešeného umění , stejně jako od lidové, výhradně zábavné produkce, který však tyto doposud přísně oddělované sféry do určité míry navzájem spojuje. Pro to, abychom biedermeieru v umění porozuměli, jsou důležitá tehdejší označení, poukazující na status, jako například „akademický malíř“ a „malíř pokojů“, stejně jako vývoj pražské Výroční umělecké výstavy. Bude nutné, skutečně analyzovat a vyhodnotit tehdejší komentáře k umění tak, jak vycházely v novinových kritikách k pražským Výročním uměleckým výstavám- dosud se na ně uměnovědci zaměřovali pouze v jednotlivých případech a zpravidla za jiným účelem.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist