Plzeňské sympozia

Ivan Klimeš

Děti v brlohu aneb Kino jako škola zločinu

331–341, resumé s. 341
Prudký rozmach stálých kin po roce 1907 a jejich vpád do každodenního života velkoměsta značně zneklidnil zejména vychovatelské kruhy. Ty si sice dobře uvědomovaly oceňovaly, že může film významně obohatit výuku, ale stejně tak se hrozily jeho možného negativního dopadu na mravní výchovu dětí a mládeže. Kolem roku 1910 zasáhla i české země mezinárodní diskuse o škodlivosti kina, o jeho významném podílu na růstu kriminality. Diskusi provázela různá opatření v podobě normativní regulace filmové distribuce. Část těchto opaření se zaměřovala na „regulaci“ publika – šlo zejména o sérii výnosů různých oresních školních rad zakazujících či omezujících návštěvu kin dětmi do 14 let. Sérii odstartoval zákaz vídeňské školní rady v roce 1910, v českých zemích proběhla nejsilnější vlna takovýchto zákazů v polovině desátých let, stimulovaná pravděpodobně obavami ze zvýšeného nebezpečí obecného úpadku mravů v důsledku válečného času. Zákazy či různá omezení obecně směřovaly s různou mírou tvrdosti k tomu, aby děti a mládež do 16 let nenavštěvovaly vůbec kina po 20. hodině večerní, kdy program obsahoval i filmy mládeži nepřístupné, dále k tomu, aby děti nechodily do kina samy, nýbrž pouze v doprovodu rodičů a konečně k tomu, aby škola získala kontrolu nad předváděným programem. Druhou část „obranných“ opatření proti kinu tvořily kroky směřující k regulaci programu. Zahrnuje samozřejmě oblast filmové cenzury, která jednoduše řečeno třídila potenciální distribuční nabídku do tří kategorií – na filmy zapovězené všem, filmy povolené (dospělé) části publika a filmy povolené všem. Ministerským nařízení z 18. září 1912 č. 191 ř. z. získaly školské kruhy zastoupení ve čtyřčlenných cenzurních kinematografických sborech nově zřizovaných při všech zemských úřadech v Předlitavsku. Ve Vídni a vlastních rakouských provinciích (nikoliv ovšem v českých zemích) se navíc od roku 1911 rozvinula praxe tzv. školní cenzury (Schulzensur), tj. kontroly veškerých do distribuce vstupujících hraných filmů ze strany školních úřadů, které rozhodovaly o přístupnosti jednotlivých filmů dětem a mládeži. V českých zemích se také v průběhu desátých let objevily pokusy úředně zakázat konkrétní filmové žánry (zákaz kriminálních dramat ve Slezsku v roce 1916).
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist