Plzeňské sympozia

Vladimír Svatoň

Právo a spravedlnost. Mezi Západem a Východem

s. 359–366, resumé s. 366
Téma zločinu a trestu patří k nejpůvodnějším východiskům literárních konfliktů, inspirovalo vznik originálního výtvoru evropské civilizace, řecké tragédie. Pro řeckého člověka představoval osud, řád světa onu rovinu existence, kterou člověk svým omezeným pohledem neprohlédá. V novověku je otázkou, zda lze řád světa pokládat za mravně opodstatněnou sílu, nebo zda představuje pouhou nutnost či náhodu. V literatuře je nastíněna dvojí možnost vyrovnání s tímto problémem: je možno usilovat o ztotožnění jedince s řádem, i když to způsobí jeho zkázu (romantičtí mstitelé porušeného práva), nebo naopak pokládat člověka za bytost principiálně slabou, apriorně vinnou i nevinnou zároveň, k níž je možno chovat jen soucit. Toto pojetí je příznačné pro klasický ruský román, Dostojevského a zejména Remizova. Na tomto rozporu je možno rozeznat i dvojí převládající trend v evropských dějinách: kultury směřující k prosazení abstraktního zákona a kultury preferující soudržnost a porozumění jako východisko sdružování (národní obrození). Tato idea je ovšem utopická, realitou moderní epochy je nutnost neosobního zákona.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist