Plzeňské sympozia

Pavla Machalíková

Bratrovražda jako téma v raném 19. století. K obrazu Abelova smrt od Františka Tkadlíka

308–320, resumé s. 319–320
Kolem roku 1819 namaloval František Tkadlík obraz *Smrt Abelova*, který je v kontextu jeho díla výrazným mezníkem. Také v dobové české malířské produkci je to dílo velmi výrazné. Příspěvek se zabývá formální stránkou obrazu a možnými vzory, z nichž mohl Tkadlík při kompozici svého díla vycházet: jeho Abel je příkladem bolestného těla/aktu, jak byl formulován v rámci dobového akademického studia; promítají se do něj vzory francouzské preromantické malby, kterou Tkadlík znal ze sbírky Františka hraběte Šternberka; v neposlední řadě se Tkadlík zajímal také o staré umění – a především témata Snímání z kříže a Oplakávání ho mohla inspirovat pro vytvoření kompozice s frontálně položeným Abelovým tělem. Druhá část příspěvku je věnována ikonografii obrazu s motivem bratrovraždy a styčným bodům námětu nejen s eposem Salomona Gessnera, ale také s dobovou českou literaturou a možným mravně-filosofickým přesahům díla. Téma bratrovraždy, spojené se soupeřením dvou národů (kultur, náboženství), se objevuje v próze Josefa Lindy *Záře nad pohanstvem* (1818), jež byla interpretována jako literární paralela současného společenského a politického dění. V obecnější rovině se pak požadavek nahradit soupeření (konkrétně Čechů a Němců) poklidným soužitím, založený na ideji rovnosti všech lidí a národů, objevuje u Bernarda Bolzana a jeho učení snad mohlo být paralelou, k níž se vztahuje filozofický přesah Tkadlíkova díla.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist