Plzeňské sympozia

Vít Vlnas

Fotografie jde do války. Pravda a lež válečné fotografie 19. století

s. 317–332, resumé s. 330 (English), 331–332 (Deutsch)

 

Studie vychází polemicky z některých tezí poslední velké teoretické práce věnované válečné fotografii (Bernd Hüppauf, Fotografie im Krieg, Paderborn 2015). Genezi válečné fotografie v 19. století nahlíží jako vývoj obrazu, který se vlivem mediálního zprostředkování, a ovšem i vlivem náležité manipulace a instrumentalizace, posléze sám stal součástí války. Tento proces samozřejmě předznamenaly jiné formy zobrazení dlouho před vynálezem fotografie. Již na Achillově štítu, líčeném v Homérově Iliadě, se objevuje válka jako jeden z organických stavů lidské existence. Tento „vnitřní obraz“ války předznamenal i celou jednu větev zobrazování ozbrojených konfliktů jako čehosi, co má svůj pevný řád a smysl. Teprve raný novověk postavil proti tomuto homérsky spořádanému obrazu „logické“ války jeho protipól v podobě vyobrazení válečného konfliktu jako výbuchu násilí a nejnižších animálních pudů, v němž o životě a smrti nerozhoduje osud, nýbrž absurdní a slepá náhoda (např. Hans Ulrich Franck, Jacques Callot, Francisco Goya). Válečná fotografie bezpochyby navazuje na tento druhý proud, neboť zobrazení následků války objektivem fotoaparátu přivodilo zásadní zlom v náhledu veřejnosti na ozbrojené konflikty a navždy proměnilo onen „vnitřní obraz“ války, který Evropa sdílela již od antických časů. Na druhé straně však fotografie dlouho kráčela ruku v ruce s tradičními obrazovými médii, vycházejícími z ustáleného mentálního i estetického schématu. Slavné snímky fotografů krymské války vědomě vstupovaly do dialogu s pracemi soudobého malířství, neboť se koneckonců obracely ke stejnému publiku. Teprve v roce 1870, za války prusko-francouzské, se podařilo poprvé vyfotografovat „opravdovou“ bitvu, čímž fotografie definitivně ztratila nevinnost a tajuplnost, již si až doposud uchovávala, neboť její řeč zůstávala nepřímá a založená na odkazech. Obraz malovaný světlem ztratil poslední zbytky exkluzivity a sám se stal zbraní. Válečná fotografie se stala jednou z nejúčinnějších psychologických zbraní nadcházejícího 20. století. K této proměně však došlo opět jen nastolením takových vizuálních konvencí, které odpovídají představám recipientů.

 

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist