Plzeňské sympozia

Zdeněk Hrbata

Válkou k objevům. Denonova cesta za uměním

s.239–251, resumé s. 250 (English), 251 (Deutsch)

Příspěvek analyzuje stěžejní diskurzivní roviny v knize Voyage dans la Basse et la Haute Égypte Vivanta Denona, člena společnosti učenců a umělců provázejících Napoleonovu vojenskou expedici do Egypta. Od května 1798 do října 1799 Denon píše časově neúplnou kroniku egyptské kampaně: bitev, střetů, pronásledování, válečných hrůz a extrémních podmínek, kroniku, která je současně deníkovým cestopisem s obligátními tématy (obyvatelé, mravy, zvyklosti) a s epickou strukturou (cesta, překážky, bloudění, boje). Krom toho při pohledu na Théby, Luxor, Denderah (Tyntiris) nebo Asuán autor nadšeně a barvitě vypráví o objevu Egypta. Pečlivě popisuje a neúnavně kreslí. Různost diskurzů Denonovy Cesty (diskurz války, její heroizace, ale i krutá tvář; diskurz objevů a rodící se egyptologie; cestopisný diskurz) postupně nabývá podoby srážky či soupeření časů. Kontroverze probíhá latentně jak mezi časem zakonzervovaným v egyptských památkách a časem války, mezi současností v pohybu a statickou památnou minulostí v podobě monumentů-nálezů, tak zjevně mezi dvěma druhy nedostatečného času. Do kolize se neustále dostává jiný nedostatek času u Denona jako badatele-archeologa-umělce a jiný nedostatek času u vojáků. Rychlost vojenských operací a nutnost přesunů se střetá s pomalostí při dokumentarizování a kreslení. Kromě této disjunkce se příspěvek zaměřuje na Denonovy reprezentace bitev a tažení a v souvislosti s nimi na ohlasy dobových preromantických estetik (estetika vznešena a přírody, poetika ruin a melancholie) v procesu psaní, cesty, války a poznávání

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist