Plzeňské sympozia

Tomáš Dvořák

Po strašlivé Brusce a Divoké Šárce záchrana u Svatého Tomáše: Výlety Pražanů fiktivních i skutečných v počátcích popularizace turistiky

s. 264–275, resumé s. 273–274 (English), 274–275 (Deutsch)

Příspěvek přibližuje výletní zvyky a možnosti obyvatel Prahy v 19. století s akcentem na představení možností (či limitů) rekonstruovat tyto kratochvíle pro jedny či diktáty doby pro druhé. O podobě výletů si lze udělat představu v reportážích a popisech v Časopise turistů, kde čtenář najde velmi nadšené popisy a návody, kam vyrazit na výlet a jak si ho užit co nejlépe. Vedle výletníků nadšených, jakými byli první členové Klubu českých turistů, existovali i výletníci kriticky naladění, a jejich rezervovanost můžeme dohledat v (jejich) literární tvorbě. Kupříkladu Jan Neruda, jistě bystrý pozorovatel života v Praze i okolí, napsal fejeton Pražské vycházky, který vyšel v květnu 1883 v Národních listech, v němž uvedl řadu oblíbených výletních či vycházkových tras a zároveň je jedním dechem pohaněl, neboť všude bylo něco špatně. Výletníkem značně kritickým a velmi náročným byl zcela určitě i mistr malířský Václav Kondelík, Pražan stvořený spisovatelem Ignátem Herrmannem, tedy osoba fiktivní, ovšem pro Prahu sklonku 19. století velmi typická. Hrdina úspěšného románu Otec Kondelík a ženich Vejvara, s nímž se mohli poprvé čtenáři seznámit roku 1896, je nucen kvůli „rodinnému štěstí“ podniknout několik obecně vhodných výletů, které končí zpravidla úsměvným fiaskem. Množství výletníků, jež pražské souměstí „chrlilo“ každou neděli do okolí bylo značné, málokterý z nich zažil asi tolik pozoruhodných příhod jako hrdinové Herrmannova románu. Jako každý hojně rozšířený fenomén mělo i oblíbené podnikání výletů aspekty hodné kritiky, ať již oprávněně či nikoli.

Klíčová slova: výlety – restaurace – Klub českých turistů – Jan Neruda – pivo – lodní doprava – železnice

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist