Plzeňské sympozia

Markéta Dlábková

Dolce far niente. Nicnedělání jako motiv salonní malby a jeho odraz v ilustrovaných časopisech poslední třetiny 19. století

s. 212–224, resumé s. 223 (English), 224 (Deutsch)

Fenomén ilustrovaných časopisů 19. století je úzce spojen s „vynálezem volného času“. Možnost svobodného strávení prázdných chvilek, ať již čtením nebo denním sněním byla nejdříve dopřána příslušnicím nejvyšších vrstev, v průběhu století začíná být tato „neaktivita“ tolerována i v měšťanském prostředí. Ideálním společníkem pro tyto chvíle se v poslední třetině století stávají ilustrované rodinné časopisy. Zejména v 80. a 90. letech v nich najdeme výrazné množství reprodukcí salonních děl s náměty nicnedělání – tato díla zobrazovala především ženy, zasněné, s knihou nebo rozečteným dopisem, v prostředí salonu nebo ve volné přírodě, v oděvu soudobém i historickém. A především ženám byla také v časopisech určena. V prezentaci těchto reprodukcí v rámci obrazové výbavy časopisu byla upřednostňována obsahová stránka nad uměleckým zhodnocením díla. Stěžejní roli v doprovodném komentáři hrálo vylíčení zobrazené situace a její zasazení do nějakého „před“ a „potom“. Redaktoři v těchto případech zcela popouštěli uzdu své fantazii – která se ovšem zároveň pohybovala v mantinelech běžné životní zkušenosti čtenáře. Pokud jde o kritický ohlas na díla s námětem nicnedělání, najdeme jich však velmi málo. Obsahová nenáročnost těchto prací, která se z hlediska časopisecké prezentace jevila jako výhodná, je stavěla mimo sféru zájmu umělecké kritiky jakožto díla produkovaná čistě pro zisk a postrádající jakoukoli myšlenku. Stejné aspekty se pak mohly stát i terčem parodie.  

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist