Plzeňské sympozia

Jan Pezda

Industrializace venkovského času (1842–1861)

s. 64–76, resumé s. 75 (English), 76 (Deutsch)

Dosavadní historické bádání udržuje představu venkova 19. století jako prostoru, jemuž bylo jakékoliv počítání času mechanickými měřidly cizí. Držba mechanických hodin a hodinek měla být ve střední Evropě výsadou elitní části společnosti, tedy šlechty a zámožné buržoazie, a teprve od poloviny 19. století také méně movitých městských domácností. Venkov historiograficky převážně tvarovaný jako doména sedláků a pastýřů, kde je prožívání času určováno přirozenou obměnou přírodních cyklů, tak podle všeho tou dobou nepotřeboval členit den pomocí „umělého“ času hodinek, a už vůbec ne času zjemněného minutovou ručičkou. Cestovní deníky, písemné vzpomínky a korespondence venkovských vrstev však dokládají, že moderní formy měření času dorazily od měšťanského a řemeslně-průmyslového prostředí k životnímu okruhu venkova už během druhé třetiny 19. století.  Umělý a vyprázdněný čas mechanických hodinových strojků, který bylo nutné smysluplně zaplnit, zde tou dobou začíná překrývat tradiční životní rytmiku podřízenou přírodním cyklům. V řadách pocestných venkovských obchodníků, mlynářů, řemeslníků či kantorů se zvýšenými nároky na přesnost, dochvilnost a efektivní hospodaření s časem narůstá množství příležitostí k volnočasovým aktivitám. Turistické momenty ukryté pod pláštěm tradičních racionálních motivů výprav pocestných venkovanů tak coby ryze modernizační trend začal plynule doprovázet o nic méně moderní návyk cestovat v prostoru s externalizovaným časem mechanických kapesních hodinek. Vábení pocestných venkovanů kontrolovat čas několikrát během dne nejen ze společenské nutnosti, ale čistě ze setrvačnosti, bez podstatného důvodu, tak narušuje obraz strnulého a nemoderního venkova 19. století.

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist