Plzeňské sympozia

Taťána Petrasová

Koncept jeskyně a teorie spojených umění

s. 203–216, resumé s. 216-218

Text vychází ze známé skutečnosti, že v 18. století došlo k prolnutí zahradní a architektonické teorie a klade si otázku jak se teorie architektury a teorie zahrad propojily. Podle autorky ke sbližování obou teorií přispěla dobová snaha vytvořit univerzální teorii všech umění, tak jak ji prosazoval J. W. Goethe. Oba teoretické přístupy začínaly vysvětlením počátku umění, resp. stavebního umění. Teorie výtvarných umění a teorie zahradního umění naopak společně rozvíjely zejména pojem nápodoby přírody. Právě jeskyně stojí na rozhraní umění, architektury a přírody. Pro svou bohatou historii sahající až k antickým grotám se zároveň dobře hodila k předvedení požadavku nového vkusu, jak ho prosazoval ve své Teorie der Gartenkunst C. C. L. Hirschfeld. Na dobovém výkladu jeskyně v eseji pražského malíře Johann Quirin Jahn Gefühle bei Besuchung des Schönhofer Gartens, který vyšel v Praze v časopise Apollo (1797) ukazuje autorka význam tohoto typu zahradních staveb. Vychází z dobových výkladů Hirschfelda i populárního časopisu Ideenmagazin für Liebhaber der Gärten, ale odkazuje i k nejnovějším interpretacím dvou odlišných, ale dobově příznačných jeskynních objektů: Miqueovy groty v Malém Trianonu pro francouzskou královnu Marii-Antoinettu (1781) a groty anglického básníka Alexandera Popa v Twickenhame (1718, 1739 - 1740). Studie dochází k závěru, že literární formou rozhovoru malíře, znalce architektury a literáta naznačil Jahn rozdílnost východisek jednotlivých umění, kterou sám překonal spíše než teorií spojených umění osvícenskou ideou užitečnosti zahrad pro morální stav společnosti.

klíčová slova: České země - 18. století - architektura - estetika - teorie zahrad - Johann Wolfgang Goethe - Alexander Pope

 

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist