Plzeňské sympozia

Jiří Kořalka

Sociální aktivita dělnických spolků

s. 141–147, resumé s. 148–150

Základní myšlenkou dělnických spolků ve vztahu k podpůrné činnosti aktivitě byla svépomoc a nezávislost na charitativní aktivitě šlechtických a měšťanských jednotlivců nebo spolků, církví, obcí a státu. V období převahy organizací kvalifikovaných manufakturních dělníků, zejména v tiskárnách textilního kartounu, se podpůrné spolky snažily zajistit podporování členů v případech nemoci, stáří a jejich rodin při úmrtí člena. Členství v podpůrném spolku bylo pro každého nastupujícího tiskaře v podstatě povinné, protože jinak by se nový zaměstnanec nemohl zařadit do pracovního kolektivu a mezi ostatními dělníky by nevydržel. Státním a městským úřadům spíše vyhovovalo navázat na zkušenosti řemeslnických cechů, kde staří cechovní mistři měli dohled na tovaryšské podpůrné pokladny. Ke konci 18. století zakazoval stát tovaryšským bratrstvům jakoukoli činnost kromě vyplácení podpor v nemoci a při úmrtí. Po zrušení cechů roku 1859 převzala některá nově zřizovaná živnostenská společenstva od staré cechovní správy systém podpůrných pokladen, které byly vedeny odděleně jednak pro podporu přestárlých mistrů, jednak pro podporu nemocných tovaryšů.

Postupem doby zůstávala podpůrná činnost dělnických spolků v omezeném rozsahu zachována, ale ztrácela na významu ve srovnání se širší společenskou a politickou činností dělnických organizací. Organizované dělnické hnutí přivedlo desetitisíce neprivilegovaných a sociálně utlačovaných dělníků a malovýrobců k aktivní účasti na veřejném životě, pomohlo změnit jejich způsob života, pozvedlo jejich sebevědomí a dodalo jim pocit odpovědnosti.

Podpůrná činnost byla od počátku významnou součástí aktivity dobrovolných spolků českých dělníků a řemeslníků v zahraničí, například v Německu. Na dlouholetou cechovní tradici vandrujících řemeslnických tovaryšů navázalo ve většině spolků vyplácení cestovních podpor nově přistěhovalým dělníkům. Stanovy některých spolků umožňovaly v omezeném měřítku také poskytování podpor v nemoci, nouzi a při úmrtí člena, ale dosti často musely spolky zavádět také opatření proti zneužívání podpor. Po vypuknutí první světové války roku 1914 věnovali funkcionáři českých krajanských spolků v Německu velké úsilí na materiální zabezpečení českých rodin, jejichž živitelé museli odjet na válečné fronty, a snažili se také maximálně udržet české spolky a jejich majetek.

 

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist