Milan Ducháček

Československý národ jako ideál a touha

s. 185–197, resumé s. 197

Studie se pokouší poukázat na některé paradoxy, z nichž se během posledních čtyř desetiletí před Velkou válkou zrodila česká představa o „Slovácích“ a „Slovensku“. Výchozí teze zní, že pojetí „československého národa“, jak jej značná část české společnosti v posledních dekádách před Velkou válkou přijala za své, bylo do značné míry sebemystifikační, ale že zároveň tvořilo logickou součást její kolektivní imaginace, a to v podstatě nezávisle na hornouherské realitě a proměnách formující se moderní slovenské society. Ačkoli se česko-slovenské kontakty díky hlasistům a činnosti Československé jednoty před válkou zintenzivnily, většinová společnost tuto proměnu nereflektovala. Po vyhlášení samostatné ČSR se zakořeněný, avšak autentickou zkušeností nepodložený stereotypní obraz „chudého, ale vstřícného lidu pod Tatrami“ stal jedním ze zdrojů komunikačních bariér mezi českou a slovenskou společností.

 

československý národ – slovakofilství – Karel Kálal (1860–1930)

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist
Partneři projektu:
Plzeňská filharmonie
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni

Organizátoři konferencí:
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro dějiny umění UK Praha
https://www.high-endrolex.com/6