Plzeňské sympozia

Václava Kofránková

Stručný dějepis Čech aneb dějiny s nadhledem

s. 176–183, resumé s. 183–184

Stručný dějepis Čech představuje Jana Nerudu ve vrcholné formě jako břitkého satirika se skvělým rozhledem po literatuře i vědě. Jeho osvěžující ironická sonda do českých reálií měla čtenáře nejen pobavit, ale i nasměrovat k tolik potřebnému nadhledu, který je zdrojem sebevědomí individua i celého národního společenství. Nerudův přístup ke „svaté látce“ byl předznamenáním obratu, k němuž v české literatuře i národním hnutí došlo v poslední čtvrtině 19. století. Namísto opěvování slavných, avšak dávno mrtvých předků se Jan Neruda obracel k současnosti a budoucnosti. Nicméně to neznamená, že by české dějiny přehlížel. Stejně jako jeho generační vrstevníci považoval historii za jeden ze základních kamenů národní identity. V jeho představách to byla historie živá, apelativně promlouvající k současnosti. Lkaní nad ztracenou svobodou a velikostí pro něj nemělo valný smysl. Nahlíženy touto optikou, mnohokrát oplakávané dějiny spisovateli sloužily k pobavení jeho samého i podobně naladěného publika. Podle Jana Nerudy se mohl stát základem úspěchu moderního českého národa jedině aktivní, nesentimentální vztah k vlastní minulosti.

 

Jan Neruda – české dějiny – nadsázka

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist