Marie Macková
Válečné zpravodajství 19. století – pocta hrdinům, nebo mystifikace?
Charakter válečného zpravodajství se v průběhu 19. století proměňoval. Na jeho počátku stačily k informování obyvatel oficiální zprávy, které se přednostně snažily být pozitivní ve smyslu prezentace státu a soucitné vůči padlým. Zvláštní segment vnímání byli ranění. Jejich situace byla příliš špatná pro oficiální zpravodajství. Na druhou stranu bylo třeba širokou veřejnost přimět k pomoci, především materiální. Válečné zpravodajství habsburské monarchie je v průběhu 19. století charakteristické permanentní snahou nalézt a prezentovat čtenářům hrdinu. Jeho podoba se proměňovala v čase i podle situace na bojištích, ale princip zůstal stejný. Nalézt takového hrdinu bylo v každé tehdy vedené válce různě složité. Instinkt novinářů samozřejmě hledal hrdinu vítězného, který však nebyl vždycky po ruce. Vytvořit hrdinu z vojáka poraženého bylo možné až v okamžiku, kdy válka přestala být převážně výlučnou záležitostí úzké skupiny lidí a bylo možné na jejím vnímání zainteresovat širší publikum. Ať už to bylo způsobeno čímkoliv, ani v kontextu obecně málo úspěšné habsburské armády nebylo pro novináře příliš komplikované nalézt loajální i vojensky zdatné hrdiny. Pokud bude za mystifikaci považováno vědomé předkládání nepravdy či prezentace událostí, které se nestaly, pak asi nebude možné válečné zpravodajství v novinách habsburské monarchie považovat za dokonalou ani dobrou mystifikaci. Pokud pod tím pojmem zůstane místo i pro vědomé vytváření mýtu a legendy na základě výběru z dostupných informací, pak se jistě i ve válečném zpravodajství v novinách habsburské monarchie 19. století najdou zdařilé mystifikace vzniklé tímto způsobem. S odstupem sta a více let to možná zaniká, ale armáda habsburské monarchie si své hrdiny vytvářela i připomínala, a nejenom v rámci sebe samé, ale i vnějšími projevy směřujícími do řad stále širší veřejnosti.
armáda – habsburská monarchie – 19. století
design by Bedřich Vémola
