Plzeňské sympozia

Dalibor Dobiáš

České Rukopisy a polské návraty k národním zpěvům

s. 49–57, resumé s. 57–58

Studie si klade otázku, kterak zrcadlí polská literatura druhé poloviny 10. let a počátku 20. let 19. století české Rukopisy královédvorský a zelenohorský, které jako „nejvýznamnější podvod ve stylu Macphersonových Ossianových zpěvů“ (Donald Rayfield) podstatně formovaly českou kulturu 19. i 20. století. Soustřeďuje se geneticko-typologicky na Śpiewy historyczne z muzyką i rycinami (Historické zpěvy s hudbou a rytinami, 1816) Juliana Ursyna Niemcewicze (1758–1841), jejichž vznik RKZ předcházel, a na edici Ruska prawda (Ruská pravda, 1820, 1822) historika slovanského práva Ignacyho Benedykta Rakowieckého, která proti Josefu Dobrovskému docenila i pohanské reálie RZ a zapůsobila tak na českou recepci tohoto rukopisu. V rozvinuté, dynamicky se přetvářející české a polské literatuře 10. let 19. století studie na případě RKZ a Śpiewů historyczných pojmenovává řadu společných prvků, ale charakterizuje i odlišné kulturní a společenské zázemí, které motivovalo zásadní odlišnosti RKZ a Śpiewů. České RKZ vzniklé v tradici evropského ossianismu vyzdvihuje studie především jako jedinečný lingvoliterární počin při přestavbě českého básnického jazyka v druhé polovině 10. let 19. století.

 

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist