Plzeňské sympozia

Vladislav Krátký

Lidé a děla v plzeňské Škodovce

131–144, resumé s. 144

Autor, dlouholetý pracovník archivu závodů Škoda Plzeň, sleduje na archivních materiálech základní politické, hospodářské i technologické změny, které rozhodly o prvenství Škodových závodů ve zbrojním průmyslu Evropy. Bouřlivý rozvoj průmyslu v českých zemích v druhé polovině 19. století způsobil, že se řada strojírenských podniků začala věnovat výrobě zbraní. Šlo o ruční zbraně, střelivo, části pozemního opevnění a pancíře pro pozemní armádu Rakouska-Uherska i pro její válečné loďstvo. Silným impulsem pro proces modernizace armády a loďstva se stala porážka v prusko-rakouské válce roku 1866. Také Škodovy závody v Plzni začaly v 70. letech 19. století omezovat výrobu zařízení pro cukrovary, lihovary a pivovary. V konstrukční kanceláři plzeňské zbrojovky vzniklo roku 1877 první malorážové lodní dělo ráže 66 mm, jehož autorem byl český důstojník Vilém Pucherna. Toto dělo svým provedením předčilo všechny konstrukce obdobných zbraní vyráběných velkými evropskými zbrojovkami. Na konci roku 1899 došlo k zakcionování Škodových závodů. Držiteli většinového podílu akcií byly rakouská Kreditní banka a Česká eskomptní banka, generálním ředitelem se stal Emil Škoda, který však již v létě roku 1900 zemřel. V průmyslové krizi, která na přelomu století ochromila rakouské strojírenství, se novému vedení podařilo vyvést závod z obtížné situace a zaujmout jedno z předních míst mezi světovými zbrojovkami zejména v oboru těžkého dělostřelectva. Škodovy závody vynikly především ve třídě těžkých moždířů a houfnic s vysoce efektivním způsobem jejich přepravy do horských palebných postavení. Stranou nezůstávala ani speciální horská děla a jejich export do zámoří a na Dálný východ.

klíčová slova: české země, 19. století, kulturní dějiny, zbrojní průmysl, armáda

 

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist