Plzeňské sympozia

Marie Macková

Itálie očima evropského aristokrata v rakouské armádě

s. 65-78, resumé s. 77–78

Karl Gustav Wilhelm, princ Hohenlohe-Langenburg (1777–1866) prošel za napoleonských válek ve službách armády habsburské monarchie Evropou. Na italská bojiště se však dostal až v letech 1820–1822. Mimo trasu vojenského tažení navštívil princ Benátky; následoval zimní kvartýr ve Villafranca. Jarní tažení začalo v Mantově. Dál se rakouské sbory přesunovaly přes Toskánsko do Apenin směrem na Cortonu a Perugii. S nepřítelem, to je s neapolskými povstalci, se princova brigáda střetla v horském terénu Apenin v prostoru mezi Terni a Rieti mezi 7. a 9. březnem 1821. Odtud pochodovaly oddíly na Neapol, ovšem princova brigáda došla jen do Isernie, odkud se vrátila do Sulmony. Princ byl jmenován vojenským velitelem a civilním guvernérem provincie Abruzzo a zůstal jím až do října 1821. Pak svou brigádu během šesti dnů přivedl do Neapole a odtud putoval už sám do Říma. Na Vánoce byl ve Florencii a na Nový rok 1822 opět v Mantově. Byl jmenován velitelem Padovy, ale už 15. února 1822 byl propuštěn na dovolenou. Během následujících dnů se přes Vídeň vrátil k rodině do Brna. Během svého dlouhého života se do Itálie už nikdy nevrátil. Ve svém italském deníku však zanechal pozoruhodný obraz země a lidí, nezatížený vztahem k minulosti, zato ostře vnímavý k sociální skutečnosti a životním podmínkám obyvatel.

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist