Marek Vlha
Země naděje, země zatracení. Vystěhovalectví do USA prizmatem sociologie naděje
K teoretickým přístupům obohacujícím historické studium migračních procesů patří sociologické studium naděje, jež autor aplikuje na masové vystěhovalectví z českých zemí v 19. století. Na základě vymezení Guida Giliho a Emiliany Mangone poukazuje především na sociálně-vztahový aspekt naděje. Doplňující se komponenty sdílené naděje migrantů jsou demonstrovány hlavně na příkladu migrace desetičlenné skupiny kolem Františka a Kateřiny Herrmannových, kteří odešli v roce 1851 z Hradce Králové do Texasu. Naděje vkládané do USA měly i kolektivní podobu: naivní představy o Americe jako útočišti národa v případě jeho zániku ve vlasti. Protipólem nadějí dobových aktérů byl strach ze zatracení, ať už ve smyslu individuálním nebo skupinovém, v rovině materiální, nacionální či náboženské.
Klíčová slova: 19. století - české země - Spojené státy americké - emigrace - sociologie naděje - Ignát Hermann
design by Bedřich Vémola
