Marek Vlha

Země naděje, země zatracení. Vystěhovalectví do USA prizmatem sociologie naděje

s. 20–30

K teoretickým přístupům obohacujícím historické studium migračních procesů patří sociologické studium naděje, jež autor aplikuje na masové vystěhovalectví z českých zemí v 19. století. Na základě vymezení Guida Giliho a Emiliany Mangone poukazuje především na sociálně-vztahový aspekt naděje. Doplňující se komponenty sdílené naděje migrantů jsou demonstrovány hlavně na příkladu migrace desetičlenné skupiny kolem Františka a Kateřiny Herrmannových, kteří odešli v roce 1851 z Hradce Králové do Texasu. Naděje vkládané do USA měly i kolektivní podobu: naivní představy o Americe jako útočišti národa v případě jeho zániku ve vlasti. Protipólem nadějí dobových aktérů byl strach ze zatracení, ať už ve smyslu individuálním nebo skupinovém, v rovině materiální, nacionální či náboženské.

Klíčová slova: 19. století - české země - Spojené státy americké - emigrace - sociologie naděje - Ignát Hermann

 

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist
Partneři projektu:
Plzeňská filharmonie
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni

Organizátoři konferencí:
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro dějiny umění UK Praha
https://www.high-endrolex.com/6