Magdaléna Pokorná

Atentát na císaře Františka Josef I. a česká veřejnost

59–68, resumé s. 67–68
Autorka přibližuje reakci české společnosti na atentát na císaře Františka Josefa I. (18. února 1853). Loajální obraz reakce veřejnosti vytvářený denním tiskem (Pražské noviny) bezprostředně po této události pak autorka konfrontuje s tím, jaké odezvy činu (urážky císaře atd.) se zachovaly v materiálech Prezidia místodržitelství a jak se tyto zločiny vyšetřovaly. Studie upozorňuje také v jednotlivých případech na to, jaké důsledky měl atentát pro dobovou kulturní tvorbu (oslavné verše na panovníka versus zákaz hry Ferdinanda Břetislava Mikovce Záhuba rodu přemyslovského či zamýšlený almanach básní od členů Sboru pro zřízení Národního divadla). Jednou z reakcí na atentát se staly také veřejné sbírky (v Praze na chudé a na nemocnici, zejména ovšem ve Vídni na stavbu Votivního chrámu). Tyto sbírky, v denním tisku zaznamenávané, ve svých důsledcích v českém prostředí znamenaly také útlum sbírek stávajících. Autorka tu v této souvislosti upozorňuje na dopad události na sbírky ve prospěch Národního divadla. Příspěvek nabízí hlubší a všestrannější průhled do mentality české společnosti ve vypjaté politické situaci a využívá k tomu jak denní tisk, tak úřední materiály institucionálního charakteru.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist
Partneři projektu:
Plzeňská filharmonie
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni

Organizátoři konferencí:
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro dějiny umění UK Praha
https://www.high-endrolex.com/6