Lukáš Fasora

Moderní podnikání v soukenictví 1770–1848 (Brno, Třebíč, Jihlava)

227–235
Soukenictví bylo vzhledem k technologickému pokroku druhé poloviny 18. století a první poloviny 19. století jedním z prvních odvětví, které bylo v našich zemích vystaveno tlaku tovární velkovýroby. Postupné vytlačování řemeslné malovýroby tovární produkcí nemělo jen aspekt hospodářský. Znamenalo i významný zásah do sociální struktury společnosti v centrech řemeslné výroby a do myšlenkového světa řemeslníků, a vlastně všech obyvatel měst postižených tímto procesem modernizace. Studie se opírá především o mikrohistorické sondy do situace tří moravských měst, která představují tři odlišné typy postojů k tovární velkovýrobě: Brno díky této inovaci vyrostlo na prvořadé středoevropské středisko průmyslu, naopak Jihlava a Třebíč představují typy měst, která na restrukturalizaci v mnoha ohledech doplatila. Zatímco třebíčští soukeníci zaujali ve vztahu k tovární výrobě rigidně odmítavé stanovisko, jihlavská situace je zajímavým přechodným typem, jakousi „polovičatou“ industrializací, či spíše částečnou mechanizací výroby, která se ovšem ukázala jako dlouhodobě neperspektivní.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist
Partneři projektu:
Plzeňská filharmonie
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni

Organizátoři konferencí:
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro dějiny umění UK Praha
https://www.high-endrolex.com/6