Jiří Kopecký

Od lidové písně k Fryderyku Chopinovi

s. 164–174, resumé s. 174 (English)

 

Studie se zaměřuje na tvorbu českých skladatelů v sedmdesátých letech 19. století, kdy naplno propukly polemiky kolem díla a působení Bedřicha Smetany. Jestliže česká veřejnost živě a převážně značně kriticky reagovala na vtahování Wagnerových idejí i kompozičních prostředků do okruhu české národní hudby, otevírala se otázka po adekvátní protiváze vůči německé hudbě, resp. novoněmecké škole. Téměř všichni skladatelé – včetně těch nejlepších (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Leoš Janáček) – experimentovali s materiálem, který jim doporučovali hudební spisovatelé typu Maxe Konopáska (postupy odvozené z lidových písní, taneční stylizace Fryderyka Chopina). Jejich pokusy nezřídka vedly k pozoruhodným výkonům (např. Smetanovy České tance, Moravské dvojzpěvy Antonína Dvořáka), ale také k poznání, jakými kompozičními postupy nebude nadále možné pracovat (např. Fibichovy Smyčcové kvartety A dur a G dur, Mazurky Antonína Dvořáka).

 

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist
Partneři projektu:
Plzeňská filharmonie
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni

Organizátoři konferencí:
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro dějiny umění UK Praha
https://www.high-endrolex.com/6