Jiří Kopecký
Od lidové písně k Fryderyku Chopinovi
Studie se zaměřuje na tvorbu českých skladatelů v sedmdesátých letech 19. století, kdy naplno propukly polemiky kolem díla a působení Bedřicha Smetany. Jestliže česká veřejnost živě a převážně značně kriticky reagovala na vtahování Wagnerových idejí i kompozičních prostředků do okruhu české národní hudby, otevírala se otázka po adekvátní protiváze vůči německé hudbě, resp. novoněmecké škole. Téměř všichni skladatelé – včetně těch nejlepších (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Leoš Janáček) – experimentovali s materiálem, který jim doporučovali hudební spisovatelé typu Maxe Konopáska (postupy odvozené z lidových písní, taneční stylizace Fryderyka Chopina). Jejich pokusy nezřídka vedly k pozoruhodným výkonům (např. Smetanovy České tance, Moravské dvojzpěvy Antonína Dvořáka), ale také k poznání, jakými kompozičními postupy nebude nadále možné pracovat (např. Fibichovy Smyčcové kvartety A dur a G dur, Mazurky Antonína Dvořáka).
design by Bedřich Vémola
