Alena Jakubcová

Herec a stroj

211–219, resumé s. 219–220

Divadlo, hrané živými herci a vstřebávající aktuality dobové každodennosti, zprostředkovalo svému publiku také dobovou módu šachových pseudostrojů (technické senzace zkonstruované dvorním radou a dramatikem Wolfgangem von Kempelen už na počátku sedmdesátých let 18. století), mechanických figur, mluvících strojků a automatů, kombinujících prvky kouzelnictví, mechaniky, hydrauliky a magnetismu, které byly doménou zábavného i poučného loutkového, optického a mechanického kumštu. Průzkum materiálu se soustředil na frekvenci fenoménu stroje a pseudostroje v dramatice a v hraném divadelním repertoáru v českých zemích na přelomu 18. a 19. století, a to jako prvku šalby, klamu, parodie, metafory, alegorie, popř. groteskního nebo hrozivého symbolu. Pozornost je v tomto kontextu věnována také dobovému herectví v rovině teoretických úvah a proklamací.

klíčová slova: české země, 19. století, kulturní dějiny, divadlo, automaty

 

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist
Partneři projektu:
Plzeňská filharmonie
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni

Organizátoři konferencí:
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro dějiny umění UK Praha
https://www.high-endrolex.com/6